Autoforum

/

Foto: Kia

Nebylo prodejně neúspěšné, alespoň ne optikou toho, co dnes automobilky označují za úspěch. Přesto je na cestě do věčných lovišť. Exodus tím ale pořád jen začíná, však šéf VW už chudší lidi bez okolků posílá do bazarů.

Škoda před nedávnem zdražila celé své portfolio. Za nejlevnější Fabii tak nově musíte dát 369 900 Kč, a to přesto, že pod kapotou odvádí práci atmosférický litrový tříválec naladěný na 80 koní. Jakkoli zajímavá jízda tak není na programu dne ani při nízké hmotnosti. Pokud ovšem rychlé tempo spadá mezi vaše priority, pak musíte zašátrat v kapse opravdu hluboko. Přeplňovaná jedna-pětka se 150 koňmi je totiž k dispozici až na výbavovém stupni Style, kde vás bez jedné stokoruny vyjde na 540 tisíc Kč. Připomeňme, že nejsou tak dávno doby, kdy Octavia RS začínala na 620 tisících Kč.

V případě zájmu byste ale ani tak neměli otálet. Během několika málo let totiž zjevně částka půl milionu korun bude tou úplně startovní. Pod tuto hranici nebude mezi novými auty k mání vůbec nic, jak ostatně už přiznávají šéfové největších automobilek. „Emisní norma Euro 7 přinese výrazné zdražení do segmentů A a B. Evropská komise předpokládá, že splnění nového limitu bude stát navíc 200 až 300 Eur (cca 4 800 až 7 200 Kč), ale to je nesmysl. Nejde tu totiž jen o anti-emisní systémy, ale také o kyberbezpečnost,“ uvedl šéf Volkswagenu Thomas Schäfer.

Tím narážel na fakt, že dnešní malá auta jsou do jisté míry „šizena“. Výrobci je totiž záměrně neosazují drahými asistenčními systémy, pokud nejsou povinné, a to jen proto, aby mohli cenu udržet co nejníže. Ze stejného důvodu pak tato auta nejsou konstantně připojena na internet a nelze u nich provádět online modernizaci. Jakmile ale bude prosazena norma Euro 7, která je víceméně koncipována tak, aby zajistila konec spalovacích motorů, pak nonstop připojení a drahé systémy budou nutností.

Menší vozy tedy čeká obrovský cenový skok, na rozdíl od těch větších, které povětšinou již výše zmíněnými prvky disponují. Šéf Renaultu Luca de Meo tak odhaduje, že levnější auta kvůli normě Euro 7 zdraží až o 2 000 Eur (47 600 Kč). Nominálně to to nemusí vypadat až tak strašně, ovšem konkrétní příklad nám jen dokáže, proč takový posun povede ke konci daných segmentů. Zaměřme se proto na Kiu Rio, která u nás startuje na 339 980 Kč, tedy citelně níže než Fabia.

Pokud nicméně k dané ceně připočteme 50 tisíc korun, tedy extra výdaj spojený s normou Euro 7, rázem jsme na 390 000 Kč a skoro 15procentním zdražení. V té chvíli je nicméně Rio na dostřel od mnohem větší Kie Ceed. Tu pak sice také bude čekat zdražení, ovšem ne o takovou sumu. Daleko větší smysl v té chvíli bude dávat kupě většího modelu, který toho zvládne více. Zvláště když pod jeho kapotou bude bít silnější srdce. V ten moment je Rio odsouzeno k zániku, což Korejci již zjevně pochopili, i když ho neprodávají málo - okolo 40 tisíc vozů ročně je v posledních letech číslo, které automobilky označují za vysoké. Třeba modelu EV6 Kia loni v Evropě prodala 28 tisíc kusů a výská si.

Druhý nejmenší vůz Kie tedy opouští evropské trhy, přičemž automobilka uvádí, že dané změny se nemají dotknout Picanta, které měří ještě méně. Otázkou nicméně je, zda to v horizontu pár let nemá sečtené ani 3,6metrový hatchback. Pokud by totiž rovněž zdražil o 50 tisíc korun, pak za něj po roce 2025, kdy Euro 7 vejde v platnost, zaplatíte 350 000 Kč. Tedy ještě více než za Rio, které měří o takřka půl metru více. To z něj ovšem může rázem udělat rovněž neprodejnou záležitost.

Jak Schäfer tak i de Meo připouští, že pro kupce malých vozů zakrátko nebude existovat jiná alternativa než ojetina. „Řešení mobility budou existovat, trh s ojetými vozy bude hrát novou roli,” říká zcela otevřeně šéf VW. „To ovšem znamená, že starší auta s vyššími emisemi zůstanou na silnici déle,“ dodává šéf Renaultu. Boj s klimatickými změnami tak začíná vypadat stále pofidérněji. Malá, lehká a nepříliš výkonná auta, která přírodu nezatěžují, totiž zmizí z nabídky. A místo nich v ní zůstanou pouze velké a těžké vozy vyžadující ke svému pohonu velké množství energie.

Je přitom v podstatě jedno, zda ta bude pocházet z benzinu, dieselu či elektrické energie. Ani poslední zdroj nepochází ze vzduchu, je třeba jej vyrobit. A bez emisí to nepůjde nikdy. Pokud si tedy Frans Timmermans, strůjce Zelené dohody, vzal za úkol, že starý kontinent zničí, pak má našlápnuto k tomu, aby svou misi splnil. I dle eurokomisaře Thierryho Bretona totiž přechod na elektromobilitu připraví o práci minimálně 600 tisíc lidí. Kromě toho se Evropa díky tomu stane extrémně závislá na Číně, kde probíhá rafinace zhruba 95 procent veškerých vzácných kovů potřebných na baterie.

Jsou to černé vize a nemusí se naplnit, s ohledem na dosavadní dění ale působí mnohem realističtěji než růžovo-zelené cíle činovníků EU. Uvidíme, která z alternativ bude nakonec tahat za delší kus provazu, naši sázku ale znáte.

Zdroj: Autocar, Focus

Petr Prokopec