Autoforum

/

Foto: Toyota

Automobilový svět míří jedním směrem, k dnes tolik protěžované bateriové elektromobilitě ale existují alternativy, které minimálně po stránce praktického využití fungují nesrovnatelně lépe.

Když se řekne elektromobil, každý si představí dobíjecí auto na baterky. Akumulátory ale nejsou jediným zdrojem energie, kterou lze „živit” elektromotory. Jednu z alternativ nabízí Toyota v podobě modelu Mirai, která používá tzv. palivové články. V takovém případě auto nedobíjíte elektřinou ze sítě, ale doplňujete do něj médium, z něhož lze elektřinu vyrobit.

I když to může působit složitě, jde o alternativu, která není dražší než bateriové elektromobily - v České republice novinka startuje na 1 700 000 Kč. Za to sice nenabízí dynamiku Tesly, neboť jejím 182 koním trvá 9 sekund než docválají na stovku a maximálka činí jen 175 km/h. Ne každý je tedy z tohoto auta nadšený, je tu nicméně jeden aspekt, ve kterém Mirai dává bateriové elektromobilitě pořádnou facku, praktičnost.

Toyota totiž dokáže do své nádrže pobrat 5,6 kilogramu vodíku, což jí dle výrobce stačí na 650 kilometrů dojezdu. A pokud vám palivo dojde, můžete již za méně než pět minut uhánět s plnou nádrží dále. Byť uznáváme, že najít vodíkovou čerpací stanici pracující s tlakem 700 barů bude v současné době těžší než najít dobíjecí stanici s výkonem přes 150 kW a zůstává tu stín v podobě neefektivního procesu přeměny elektřiny na vodík a zase zpět.

Mirai nicméně má v rukávu skryté jedno eso. Zatímco v případě elektromobilů je prakticky nemožné dosáhnout udávaného dojezdu, a proto bývá ono hledání dobíjecího stojanu s avizovaným výkonem neskutečně frustrujícím zážitkem, vodíkový sedan zvládne ve skutečnosti dojet mnohem dále, než Toyota uvádí. Dokázala to ostatně její francouzská divize, která se rozhodla demonstrovat schopnosti tohoto vozu.

Francouzům se daný záměr povedl na jedničku, po natankování u stanice Hysetco v Orly totiž Mirai urazila na jeden zátah úctyhodných 1 003 kilometrů. Palubní počítač navíc stále ještě počítal s 9kilometrovou rezervou, načež se vůz přiblížil konvenčním autům. Vůči nim je ovšem považován za ekologický, jakkoliv platí stejné limity jako v případě elektřiny „pumpované” do baterií.

Dodejme, že rekord má na svědomí čtveřice jezdců, kteří prý použili speciální jízdní styl. Stejně tak se ovšem za volantem mohou chovat i běžní řidiči, neboť krom citlivé pravé nohy Toyota neprovedla na voze žádné pofiderní úpravy, jako je třeba oblepení spár karoserie, přefoukání pneumatik či cokoli podobného. Tedy alespoň podle jejích slov.

Zdroj: Toyota

Petr Prokopec