Autoforum

/

Foto: Ford

Ford je už dnes v Evropě na kolenou a svým prodejům zasadí další ránu, až za rok a něco vyřadí z nabídky i svůj někdejší bestseller číslo jedna. Možná by to mohl ještě přehodnotit, vůz pořád umí zavařit i chválené a kdysi spřízněné Mazdě.

Od představení vůbec první Mazdy 3 uteklo pomalu na den přesně 20 let, japonská automobilka svůj hatchback poprvé ukázala 10. září 2003 na autosalonu ve Frankfurtu. Jako základ pro něj použila platformu C1, jakou užíval i Ford Focus či Volvo S40. Přes celou řadu shodných komponentů se pak odborný tisk nad novinkou rozplýval a chválil výkon, ovladatelnost, vzhled a interiér. Mazda 3 byla vnímána jako zástupce dražšího segmentu, i když byla spojena s příznivou cenou.

Ford držel nemalý podíl akcií Mazdy až do roku 2015, ve spolupráci obou firem tedy vznikla i druhá generace. Ta byla v nabídce v letech 2008 až 2013, následně však Japonci přistoupili už jen ke své vlastní technologii. Mazda 3 byla zároveň i jejich třetím vozem vyvedeným v novém designovém jazyce Kodo. Na tento směr pak navázalo i současné provedení, které je vůči předchůdci delší, nižší a disponuje i rozvorem protaženým o 25 milimetrů.

Mazda znovu vůz posunula do vyšších sfér, zejména interiér tak působí docela prémiově. Spárován je pak především s atmosférickými motory, neboť Japonci se rozhodli jít tak trochu proti proudu. Prioritou pro ně tedy není evropský trh, kde se hraje především na papírová data, jimž vyhovuje přeplňování, nýbrž Amerika. Organizace EPA nicméně u své metodiky výpočtu spotřeby více vychází z reálného světa.

Pro letošek Mazda 3 prošla lehkou modernizací, která ji přivála třeba 10,25palcový středový monitor či specifická tlačítka pro ovládání klimatizace. Právě v této formě ji pak naši kolegové z Auto Bildu postavili proti jejímu dávnému sourozenci, tedy Fordu Focus. I ten je momentálně nabízen ve čtvrté generaci, na rozdíl od japonského vozu jej ovšem již dlouhá budoucnost nečeká. Modrý ovál totiž oznámil, že jej v roce 2025 zařízne bez nástupce.

Focus se faceliftu, a to poněkud většího, dočkal loni. V důsledku toho je hlavně uvnitř patrný jasný protipól vůči Mazdě, neboť ovládání klimatizace je nově součástí 13,2palcového středového displeje. A jakkoli virtuální tlačítka nikam nemizí, Mazda v tomto ohledu vede. Umocňuje to i skutečnost, že Ford je spojen s mnohem tvrdšími plasty. Focus nicméně i přes kratší délku boduje lepším prostorem vpředu, vzadu i v zavazadelníku (392 až 1 394 l oproti 351 až 1 026 l).

Pod kapotou lze pro změnu s větším objemem počítat u Mazdy, Japonci totiž nad přední nápravu usadili dvoulitrový čtyřválec. Ten je stejně jako litrová tříválcová jednotka Fordu spojen s mild-hybridní technikou, výkonem (150 vs. 155 koní) však lehce zaostává. Focus navíc vyfasoval také sedmistupňový automat, který je pro tento motor jedinou volbou. Manuálně řadící Mazdu tedy překonává dynamikou (sprint za 8,3 s versus 9 s) i spotřebou (5,4 l vs. 5,6 l/100 km).

Němečtí kolegové dodávají, že za volantem japonského hatchbacku se cítíte uvolněněji, nejen díky charakteru motoru, ale také s ohledem na měkčeji naladěný podvozek a lepší řízení. Ford se oproti tomu snaží dostát své pověsti sportovního nářadí. Ocenit to můžete především v zatáčkách, kde stačí jen vyšlápnout plynový pedál, a vůz se již stáčí do požadovaného směru. Něco takového dříve zvládala i Mazda, po rozluce s Fordem se tedy Japonci vydali vlastní cestou.

Nedá se říci, že by byli neúspěšní. V Německu navíc Mazdu 3 nabízejí ve srovnání s Focusem o 148 tisíc korun levněji, což není zanedbatelná částka. Japonský vůz se navíc chlubí i delší standardní zárukou, z pohledu užitné hodnoty se tedy jeví lépe. Ve prospěch modrého oválu ale mají hrát delší servisní intervaly i levnější pojištění. Ford se tedy nakonec stává vítězem, takže i asi rok a půl před svým skonem umí dát slušnou ránu. Nebylo by od věci si to s jeho smrtí ještě rozmyslet?

...zatímco Japonci bodují lepší kabinou či podvozkem, jehož měkkost po letošní zimě, kdy české silnice budou znovu připomínat ementál, patrně oceníte. Foto: Mazda

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec