Autoforum

/

Foto: EU/EP Multimedia Center, tiskové materiály

Ovečky už začaly moc mečet, když EU začala brát na jejich jehňátka do rukou nůž s cílem podříznout je k roku 2035. Zákaz spalovacích aut k tomuto datu tak padl, touha Bruselu prosadit si svou ale ne. Teď má nový plán a je to zase něco.

Někdy se může zdát, že nenávidíme auta, nenávidíme Evropu a nenávidíme vlastní zemi. Je to ale přesně naopak - milujeme auta, milujeme Česko a jsme rádi, že žijeme v Evropě. Nenávidíme jen ty, kteří se to všechno pokouší zdevastovat novým pokusem centrálně plánovat neplánovatelné, což nás všechny táhne k zemi.

Však takové už jsme tu jednou měli a museli jsme je vyhnat, teď jsou tu jiní (a někdy i ti stejní...), kteří znovu prodávají blaho společnosti výměnou za krátkodobý osobní prospěch nebo devastují vlastní rodnou hroudu svou nekompetencí. Ani na jedno nejsme zvědaví, nechceme to zpátky.

Nenávidíme tedy jen dopady jejich činění, které se - bohužel - aut, Česka i celé Evropy dotýkají stále více. Jedním z námi soustavně kritizovaných nesmyslů je pokus nařídit elektrická auta všem, který je absurdní z podstaty - je nakonec jedno, co kdo má rád nebo co je zrovna teď horší, nechme vědce, techniky, zákazníky, prostě vývoj a trh rozhodnout. Výsledek takového procesu přijmeme, ať už bude jakýkoli, to je život. Výsledek výběru soudružky Ursuly nepřijmeme nikdy, to je diktát.

Paní z Leyenu, který mimochodem neexistuje od roku 1814, asi nebude strůjcem celé té absurdity, ale stala se její proponentkou a tváří, tak si ji holt budeme brát do úst. Tato dáma spolu se svými nohsledy roky tlačila faktický zákaz prodeje všech nových spalovacích aut od roku 2035 přes svou oblíbenou emisní doktrínu, až se ukázalo, že by je to všechny mohlo stát pár teplých fleků. Loni tedy začali akceptovat úlevy, to ale neznamená, že by změnili své uvažování či skutečné cíle. Ani omylem.

Jak shrnuje švýcarský Blick, který je ve věci namočen přece jen o trochu méně než média ze zemí EU, Brusel už je smířen s tím, nová auta se spalovacími motory budou moci být registrována do provozu i za 10 let. To bude stačit k tomu, aby lid vesměs neschopný pochopit do důsledku prakticky nic, nejenže přestal křičet, ale ještě začal kritiky sám přesvědčovat, že žádná omezení neexistují. Realita je ale jiná - EU se s pomocí svého nového automobilového balíčku chce odklonit od přímých zákazů a příkazů, místo toho začne skrytě tlačit na podobu firemních vozových parků.

Třeba u nás je naprostá většina nových aut prodaná touto cestou, k elektrifikaci ale přesto moc nedochází. Najdou se firmy, které mají své stachanovské cíle a pořídí se určité procento elektroaut, aby s tím pak mohli „flexit” v propagačních materiálech, většina fleetových manažerů ale zůstává racionálních a volí efektivní, nikoli ideologické řešení. EU se chce postarat o to, aby takovou možnost neměli.

Bruselský mozkový trust tedy bude tlačit na to, aby nejprve velké firemní vozové parky urychlily svůj přechod na auta, která nechtějí ani jejich správci, ani jejich uživatelé. Z prstu vycucané povinné zastoupení už samozřejmě existuje, lišit se bude podle typu firem a zemí, kde operují. Například v Německu se počítá od roku 2030 s alespoň 54 procenty elektrických aut ve flotilách, od roku 2035 pak s 95 procenty vozů. Opatření nejprve dopadne na společností s víc než 250 zaměstnanci a tržbami přes 50 milionů Eur za rok, když to ale nebude dost, Uršula si pohraje s procenty jako s kuličky na počítadle a ono to vyjde...

Země s horším ekonomickým výkonem dostanou nižší cíle, takže v Česku půjde o nižší procenta, přesto se nedivte, až váš příští služebák bude elektrický, i když ho vlastně nikdo nechtěl. A protože EU miluje prezervativy na svíčce stejně jako plaketky „tento projekt...”, pojistí si i z druhé strany, aby náhodou nedocházelo k prodeji nových aut, která nám nevybrala.

Plány EU totiž obsahují také klauzuli, která od roku 2028 zakáže finanční podporu firemních aut se spalovacími motory. Je to velmi vágní ustanovení, pořád ještě rozumně uvažující firmy, které nechtějí další břímě na bedra, které z nich dříve nebo později udělá filiálku čínské nebo americké korporace, se jej ale děsí v očekávání, že si jej jednotlivé země vyloží jako zastavení možnosti firemního nákladování spalovacích aut. A EU se jistě nebude zlobit.

Pokud toto bude vnímáno jako „finanční podpora firemních aut se spalovacími motory”, pak to jejich prodeje znovu zasáhne, nabídku omezí a namaluje obrázek „trhu” zas o trochu víc takový, jaký ho Brusel chce za každou cenu mít. A nemyslící média budou tleskat tomu, jak „poptávka” po těch či oněch autech roste. Tak určitě...

Co na to říci? Není to už prostě jen směšné? Milouš Jakeš na Červeném Hrádku měl víc smyslu pro realitu. Za nás tedy vytahujeme Hlasovo: „Táhněte do háje...” Opravdu si to sbalte a běžte si své ekonomické experimenty dělat někam k Aralu, tam jsou na ně možná pořád zvědaví. My bychom si raději vybrali sami to, co je vhodné pro nás s ohledem na všechny relevantní aspekty. Pokud by to nebylo dost výmluvné, pak ještě jednou Ivan H.: „A tenhle barák...” Ano, díváme se na tebe, Berlaymonte, víc než jedno lejno ti bude slušet...

Zdroje: Blick, Autoforum.cz

Petr Miler