Autoforum

/

Foto: Belga

Předchozí pokusy snížit rychlost na okresních silnicích z 90 na 80 km/h skončily naprostým fiaskem a likvidací stacionárních radarů. Přesto nyní chtějí Francouzi snížit i maximum na rychlostních silnicích.

Koronavirus v uplynulých zhruba třech měsících dominoval veškerému dění, nyní se ale starý kontinent vrací k normálnímu životu. A to znamená, že se znovu v hojné míře začíná řešit klima a boj proti jeho změnám. Politici si tedy znovu dávají za cíl snížení emisí, kterého chtějí dosáhnout hlavně omezováním automobilové dopravy.

Nově můžeme poreferovat o francouzských snahách, země galského kohouta by totiž ráda snížila nejvyšší povolenou rychlost na dálnicích ze 130 na 110 km/h. Ta dnes platí na nezpoplatněných úsecích a a právě kvůli tomu by dle asociace 40 millions d’automobilistes (40 milionů automobilistů) nemělo dojít k žádnému zlepšení. Ba právě naopak by tento krok měl přinést zhoršení v případě klimatu i bezpečnosti.

Začněme nejprve argumenty vládní strany, která uvádí, že snížením rychlostního limitu by mohlo dojít až ke 20procentnímu poklesu emisí. Zároveň to má každoročně zredukovat počet fatálních obětí (o 22), počet těžkých (198) i lehkých zranění (1 852). Za příklad přitom autoři studie dávají jednoproudové komunikace, kde je úmrtnost čtyřikrát nižší než na dálnicích. A dle nich za tím stojí právě rychlost, která byla v případě okresek nastavena na 80 km/h.

Zmíněná asociace nicméně naznačuje, že nic z výše řečeného se v reálu nestane, ostatně onen pokus s osmdesátkou skončil naprostým fiaskem. K poklesu emisí sice dojít má, ovšem maximálně o zhruba 1,45 milionu tun CO2 ročně. Vzhledem k tomu, že ve Francii se ročně vyprodukuje 135 milionů tun, pak ona 20kilometrová redukce přinese pouze jednoprocentní úsporu. To je ovšem jediný benefit, se který doprovází velké množství nevýhod. Všechny jsou spojené s přesunem motoristů mimo dálnice.

Asociace naznačuje, že pokud zmizí výhody placených dálnic, lidé se přesunou na neplacené rychlostní komunikace. Francie tím přijde o nemalou podporu veřejného rozpočtu. A zároveň bude čelit mnohem větším komplikacím, neboť rychlostních silnicích i na okreskách dojde ke zvýšení hustoty provozu a tudíž i nehodovosti.

Odpůrci vládního návrhu navíc poukazují na sociální dopad. Lidé totiž vzali útokem radary již při přechodu z devadesátky na osmdesátku, načež jich takřka 90 procent postavili mimo službu. Zvažovaná redukce limitu na dálnicích by ale měla vzbudit ještě větší odpor, což zrovna ve Francii může vést k opravdu extrémním protestům.

Že nejde o pouhé domněnky, dokládá i průzkum veřejného mínění, podle nějž se proti vládnímu návrhu se staví negativně 74 procent lidí. Jednoduše i proto, že valná řada z nich považuje pozitivní argumenty za „vycucané z prstu“.

Zdá se tedy, že francouzští politici si budou muset najít o trochu jinou cestu, jak dosáhnout nižších emisí, než dalším zásahem do svobod individuálních motoristů. Ostatně i prezident Emmanuel Macron, který je velkým zastáncem omezování rychlosti, již přiznal, že pokud bude ve veřejném referendu rozhodnuto negativně, bude se muset vláda uchýlit k jiným možnostem. Jakým, to už neupřesnil.

Zdroj: France Info

Petr Prokopec