Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ srovnání s verzí před FL) Za oceánem se mohou těšit na agresivnější vizáž i nálož bezpečnostních systémů a možností propojení s mobily.

Z Hondy Accord se v Evropě stal postupně jeden z největších propadáků. Tomu se ale Japonci nemohou divit, neboť verzi určenou Starému kontinentu inovovali opravdu sporadicky. Accord byl i kvůli tomu jen okrajovým hráčem, což se pochopitelně projevilo i na registracích. Loni bylo prodáno po celé Evropě pouze 3 453 aut, což je velmi tristní výsledek. Není proto divu, že Japonci ohlásili konečnou. Ve Spojených státech je ovšem situace zcela jiná, neboť tamní verze patří mezi bestsellery amerického trhu. Potvrdit to můžeme opětovně pohledem na registrace, které loni dosáhly počtu 388 374 exemplářů.

Není proto divu, že americká divize Hondy přišla po třech letech od představení tamní deváté generace s výrazným faceliftem. Zvenčí se nyní Accord podobá mnohem více modelům prémiové se tvářící divize Acura, což má na svědomí hlavně přepracovaná chromová čelní maska. S ní dorazil také nový nárazník, odlišná kapota a v případě výbavy Touring dokonce i plnohodnotné diodové přední světlomety. LEDky ovšem dostala do vínku i varianta Sport, ovšem pouze v případě mlhovek.

U všech verzí najdeme diody rovněž vzadu, přičemž také zde se Accord dočkal nového nárazníku. Výbava Touring je navíc ozdobena novým spoilerem usazeným na víku zavazadelníku a rovněž 19palcovými litými koly. Ty jsou určeny taktéž variantě Sport, tím nám však jakékoliv venkovní rozdíly končí. Přesunout se tedy můžeme do interiéru, kde zásadní změnou je nový multimediální systém se 7palcovým dotykovým displejem.

Tato obrazovka slouží jako palubní menu, přičemž umožňuje i spárování s mobilními telefony a aplikacemi Android Auto či Apple CarPlay. Kromě toho ovšem Honda Accord dostala do vínku i druhý, výše umístěný 7,7palcový displej, který zobrazuje kupříkladu výstup zpětné kamery, příchozí hovory nebo data spojená s audio systémem.

Mimo to se modernizované provedení pyšní také celou řadou bezpečnostních technologií, mezi něž patří monitoring jízdy ve zvoleném pruhu (LDW) s přidruženým aktivním asistentem (LKAS). Dále tu máme adaptivní tempomat či přednárazový systém. Kromě zpětné kamery lze objednat také přední či boční, nové je i automatické přepínání světel.

V motorovém prostoru se ovšem již nepohnul ani šroubek, i nadále lze tedy počítat se selekcí dvou benzinových agregátů. Základem je 2,4litrový čtyřválec o výkonu 192 koní, který je spřažen s šestistupňovým manuálem či převodovou CVT. Na vrcholu pak stojí 3,5litrový šestiválec naladěný na 282 koní, které přenáší manuální či automatická převodovka.

Ceny budou známy blíže k srpnovému zahájení prodeje, momentálně tak již můžeme přispět pouze srovnáním s dosluhující variantou. Jak je přitom ze snímků patrné, rozdíly jsou zcela evidentní zvenčí i uvnitř. O klasický neviditelný facelift, jehož jsme svědky hlavně v Evropě, se tedy rozhodně nejedná.

Rozdíly oproti předchozí reinkarnaci jsou jasně patrné již na první pohled, a to jak zvenčí, tak i uvnitř

Zdroje: Honda, Carscoops

Petr Prokopec