Autoforum

/

Foto: ADAC Presse

Pokud bychom měli věřit politikům a jejich vizím, pak se se spalovacími auty do roku 2035 rozloučíme a v roce 2050 po nich na silnicích bude skoro veta. Poněkud méně dogmaticky uvažující EIA nic takového nečeká ani zdaleka.

Vliv existence člověka na životní prostředí je z podstaty filosofickou otázkou s nejasnou odpovědí. Na jednu stranu si můžeme říci, že stěží může být pozitivní, na tu druhou ale nelze popřít ani to, že člověk je součástí onoho prostředí, které spoluvytváří jako kterýkoli element žijící na této planetě v souladu se svými životními potřebami. Stejně tak je otázkou, jak velký onen vliv je, jak moc velký význam má jeden živočišný druh na veškeré dění okolo nás. Kdyby nenastala průmyslová revoluce, měli bychom tu i nadále „ladovské zimy“, zatímco během letních prázdnin by teploty jen málokdy přesahovaly třicítky? Na to dnes nikdo nedokáže jednoznačně odpovědět.

Tak jako tak je chvályhodné, že se lidstvo snaží negativní aspekt svého konání nějakým způsobem vykompenzovat. Politici se ale bohužel rozhodli, že cesta k lepším zítřkům vede primárně skrze automobilový průmysl, jakkoli léta víme, že jeho vliv na celkovou bilanci je velmi malý. A i kdybychom akceptovali, že to je jedna z cest, stejně dojdeme do slepé uličky. Sama EU uvádí, že za 77 procent veškerých vypouštěných skleníkových plynů je dnes zodpovědný energetický průmysl. Největším emitentem v případě starého kontinentu je pak Německo, tedy země dnes ve velkém spoléhající na uhelnou elektřinu. Tlačit za této situace bateriová auta, která jsou dnes prodávána v prvé řadě v Německu, skutečně nemůže vést k ničemu dobrému.

S podobným honem na chiméru lze spojit i Spojené státy. Prezident Joe Biden tam dlouho mluvil o konci fosilních paliv a podpoře elektromobility, minulý týden ale musel sám uznat, že USA se bez ropy neobejdou a dokonce schválil zahájení nové těžby na Aljašce, proti které se dříve sám tak ohrazoval. Nepřímo tak uznal, že jeho cíle nebyly realistické a že přechod na zelenou energii bude prostě trvat dlouho. Jak dlouho? Věky.

Alespoň to naznačují data amerického Energetického informačního úřadu (EIA, Energy Information Administration), který přišel s pravidelným ročním přehledem, který se zaměřuje na období od současnosti až po rok 2050. A jakkoli konstatuje, že dojde k nárůstu produkce větrné a solární elektřiny, zvyšovat se bude i výroba a spotřeba ropy. V současné době totiž USA těží denně 20 milionů barelů. Za sedmadvacet let nicméně i navzdory Bidenovým prohlášením může těžba vzrůst dokonce na 30 milionů barelů denně - „přechod na zelenou energii” bude tedy ve skutečnosti znamenat 50procentní zvýšení.

Reálný vývoj může být jiný, EIA ale konstatuje, že Spojené státy se bez ropných produktů ani v půlce tohoto století zdaleka neobejdou, používat je bude mj. zhruba 80 procent veškerého tamního vozového parku. I proto Biden schválil onen nový ropný vrt na Aljašce, jím řízená země ropu prostě potřebovat bude a nelze před tím zavírat oči.

Iluze, že v Evropě bude situace dramaticky odlišná, je skutečně jen iluzí. A snaha vzepřít se ekonomickým zákonitostem a nařídit pravý opak může způsobit leda nedozírné ekonomické a sociální škody. Proti ochraně přírody nemáme nic, snahy v této oblasti dlouhodobě podporujeme. Musí však být smysluplné a racionální, nikoli dogmatické a populistické. V EU jsme bohužel v posledních letech hlavně svědky toho druhého, což ničemu nepomáhá - jen to už tak zkoušenému hospodářství a rozhádané společnosti zasazuje další rány.

Zdroj: Yahoo Finance

Petr Prokopec