Autoforum

/

Foto: Marco Ravagli, Getty Images

Zvlášť u nás si Itálii nespojíme s mimořádným umem, pokud jde o stavby mostů. Italy ale láká překonání Messinské úžiny, která je v nejužším bodě široká necelé čtyři kilometry. Otevřela by se tak cesta na Sicílii, něco takového ale marně zkoušeli mnozí od Archiméda po Berlusconiho.

Apeninský poloostrov vypadá při pohledu z výšky jako bota. A protože Itálie je zemí, kde lidé buď zpívají a tančí, popř. hrají fotbal, byla Sicílie překřtěna na míč. Od pevniny tento ostrov v okolí přístavu Messina dělí jen pár kilometrů, načež není překvapením, že se lidé již od nepaměti zabývali možností stavby mostu vedoucího právě přes Messinskou úžinu. Projektem se zabýval už Archimédes, ovšem ani on nakonec nedokázal vyřešit problémy, které trápily Italy tehdy i dnes.

Reálné návrhy se následně začaly objevovat až ve 20. století. Nejprve s plány na visutý most přišel v 60. letech německý stavební inženýr Fritz Leonhardt, posléze pak v roce 1970 vzniklo v rámci architektonické soutěže pět návrhů mostu a jeden, jenž počítal s tunelem. V té době se předpokládalo, že stavba zabere 7 let a vyjde na 3,5 miliardy západoněmeckých marek. Jelikož se ale odhadované náklady postupně zdvojnásobily, projekt v roce 1975 zamířil k ledu.

V 90. letech byl nicméně visutý most, tedy takový, který používá volně visící lana s pevně zajištěnými nehybnými konci, znovu na stole. Z toho jej ovšem v roce 2006 smetl někdejší italský premiér Romano Prodi. Jeho nástupce Silvio Berlusconi však myšlenku o tři léta později oživil. Když se však do úřadu dostal Mario Monti, došlo znovu k zamítnutí projektu. Důvodem byly pochopitelně náklady, již za Berlusconiho se mluvilo zprvu o 6,16 a následně o 8,5 miliardách Eur.

Myšlenka na propojení Itálie a Sicílie nicméně politiky zjevně neopouští. Tentokrát je s ní spojen ministr infrastruktury Matteo Salvini, podle nějž má most výrazně snížit emise CO2. Kromě toho prý ušetří čas, peníze a jako nejdelší visutý most vůbec se má stát turistickou atrakcí. „Má ambice stát se nejmodernějším a nejudržitelnějším na světě. Bude vzorem pro Itálii, která věří sama v sebe,“ uvedl lídr pravicové strany Liga na svém účtu na Twitteru.

Jeho slova nicméně není radno brát moc vážně. Plány na stavbu mostu již vyšly na 1,2 miliardy Eur, které vláda vytáhla z kapes daňových poplatníků. Dosud však nebyl postaven ani metr. A s největší pravděpodobností k tomu nikdy nedojde, neboť jakkoli tomu politici odmítají uvěřit, poručit větru a dešti se skutečně nedá. Právě vítr je přitom jedním z hlavních problémů, neboť mostovkou by dokázal pohnout až o pět metrů do strany.

Ještě více se pak experti obávají seismické aktivity. V této oblasti jsou častá a hlavně silná zemětřesení, přičemž to z roku 1908 dosáhlo 7,1 stupně Richterovy škály, zabilo 80 tisíc lidí a takřka srovnalo Messinu se zemí. Středomoří navíc představuje jakési puzzle malých krustálních desek, které dosud nebyly plně prozkoumány. Ví se nicméně, že díky jejich pohybu se Itálie každoročně vzdaluje od Sicílie o zhruba 3,5 milimetru.

Zastánci stavby mluví o tom, že veškeré zmíněné problémy lze překonat. Proto doufají, že již příští rok by se mohlo začít stavět, přičemž s dokončením se počítá do deseti let. Pokud se přitom projekt skutečně povede realizovat, pak skutečně půjde o nejdelší visutý most na světě. Celkově má měřit 3 666 metrů, mezi hlavními pilíři pak bude 3 300 m. To je značný rozdíl vůči stávajícímu rekordmanovi, most v tureckém Canakkale totiž počítá s 2 023 metry.

Zda ale vše dopadne tak, jak Salvini plánuje, je ve hvězdách. Proti stavbě se vyslovují nejen odborníci, ale také část veřejnosti, a to jak té italské, tak i sicilské. Lidé si totiž již na trajekty zvykli a odmítají se s nimi rozloučit. Zároveň poukazují na environmentální dopady, most by totiž měl mít špatný vliv na místní ptactvo i podvodní svět. Zmiňovány jsou i náklady, neboť kromě mostu by byla třeba zcela nová infrastruktura na obou stranách.

Možná i proto je italská premiérka Giorgie Meloni poněkud opatrná a jakkoli vláda schválila dekret, který umožňuje okamžité pokračování v plánování, do samotné výstavby se zatím příliš nehrne. Co tedy začalo 250 let před Kristem, kdy se Římané pokusili dopravit do Itálie ze Sicílie 100 slonů po dřevěných fošnách natažených přes prázdné sudy, pro tuto chvíli jen pokračuje dál.

Zdroj: Wired

Petr Prokopec