Autoforum

/

Foto: Nissan, koláž Autoforum.cz

Už jsme si neradi začali zvykat, že se v nových autech přesouvá stále více funkcí z tlačítek na dotykové displeje a minimálně z hlediska výrobců to lze chápat. Japonci ale vyrazili ještě jinou cestou a nedává nám žádný smysl.

Před rokem Nissan odhalil své nové SUV. Od modelu Ariya si japonská automobilka slibuje mnohé, a to přesto, že jde o elektromobil, který z podstaty není s to oslovit každého. Stačí ostatně vzpomenout jen cenu, která sice bude startovat okolo 900 tisíc korun, ovšem pouze ve Spojených státech. Ve své domovině bude vůz zhruba o 100 000 Kč dražší, na starém kontinentu pak nejspíše pod hranici jednoho milionu korun nezamíří. Za to dostanete jeden elektromotor o výkonu 218 koní u zadní nápravy a baterie o kapacitě 65 kWh.

Nissan vyjma základní varianty nabídne i modely s 90kilowatthodinovými bateriemi, stejně jako verze se dvěma elektromotory. Ta vrcholná by se přitom měla dostat na stovku za 5,1 sekundy a na jedno nabití teoreticky ujet 580 km. Na poměry elektromobilů to nejsou špatné parametry, je ovšem jisté, že zrovna tento model zamíří někam k 1,5 milionu korun. Ariya tedy de facto míří do stejného teritoria jako Škoda Enyaq, která bez dotací neoslovuje téměř nikoho.

Japonci se nicméně na rozdíl od Čechů rozhodli, že nebudou spoléhat jen na nestandardní pohonné ústrojí, ale pravidla hry změní také v interiéru. U všech variant proto odstranili maximum klasických fyzických tlačítek. V tomto ohledu sice kráčí s davem, konkrétním řešením se ale Nissan od zbytku pelotonu oddělil. Veškeré ovládací prvky jsou totiž dále zakomponované do palubní desky a středové konzole i tunelu jako dříve fyzická tlačítka, jen nejsou vidět. Vlastně ani fyzicky neexistují a patrná jsou až v momentě, kdy se po nastartování rozsvítí.

Nissan tohoto efektu dosáhl instalací plastů, kterým dodal povrch imitující dřevo s otevřenými póry. Pod nimi se pak nenachází pouze LEDky, ale rovněž technologie dělající z těchto míst dotykové plošky. Tímto způsobem pak nastavujete klimatizaci, můžete volit na středovém tunelu mezi různými jízdními režimy, zkrátka ovládáte věci, které na těchto místech bývají ovládané pomocí tlačítek.

Vypadá to zajímavě, přesto při pohledu na výsledek nemůžeme nekroutit hlavou. Pokud výrobci ruší tlačítka s cílem přesunout tyto funkce na centrální dotykové displeje, dá se to chápat minimálně ze dvou důvodů - ovládání je centralizováno na jedno místo ve stylu chytrých mobilů a automobilky tak šetří náklady za spoustu tlačítek, kabelů a další nezbytnosti zajišťující jejich funkci. Interiér pak může vypadat „čistěji”, designéři mají volnější ruku a to vše přichází výměnou za horší uživatelský komfort.

Nissan ale tlačítka zrušil a pak na místa, kde by jinak byla, dal dotykové plošky. Kam si pomohl? Uživatelský komfort je v háji stejně nebo ještě více (protože místo jedné dotykové obrazovky máte po interiéru rozesety dotykové ovladače), tlačítka ale v méně viditelné podobě existují dál a hardware spojený s jejich fungováním je snad ještě složitější. Toto je jako instalovat do aut LED světla a pak s nimi imitovat fungování halogenů - výsledkem je minimum pozitiv vedle řady negativ.

Chápeme, že Nissan se pokouší o něco nového a unikátního, tohle je ale skutečně vynucené, umělé a nic neřešící. Je to laciná show, která možná zaujme na pohled, jinak vám ale bude komplikovat život při každé jízdě a Nissanu též těžko k něčemu pomůže.

Zdroj: Nissan

Petr Prokopec