Autoforum

/

Foto: Fisker

Po všem, co se od začátku letošního roku kolem Fiskeru událo, je v podstatě zázrak, že se firma dožila druhé poloviny června. Ani nynější kapitulace nemusí znamenat úplný konec, nedovedeme si ale představit, co by „Fisker 2.0” dostalo zpět na nohy.

Pokud se Henrik Fisker chtěl zapsat do dějin automobilismu, pak to zcela jistě dokázal. Jen se to asi nestalo tak, jak si sám maloval. Málokomu se povede přivést na svět dvě vlastní automobilky nesoucí jeho jméno. A málokomu se povede přivést obě ke krachu. Právě to si dánský automobilový guru nyní může dát za rámeček.

Asi 10 let po krachu jeho první automobilky také jeho druhá firma se stejným zaměřením před pár hodinami vyhlásila bankrot. Je s podivem, že zůstala nad vodou až do druhé poloviny června, neboť už v březnu začala dávat najevo, že padá ke dnu. V tu chvíli varovala, že jí peníze mohou dojít do 12 měsíců, už následující týdny ale ukázaly, že i takový pohled byl příliš optimistický. Po řadě zoufalých pokusů o přežití tak společnost požádala o ochranu před věřiteli a doufá v řešení v souladu s tzv. kapitolou 11, po krachu se tedy bude snažit o restrukturalizaci.

Fisker proto ve vydaném prohlášení ještě neztrácí veškerý optimismus, když konstatuje, že se bude snažit zachránit prodejem aktiv a restrukturalizací existujících dluhů. Společnost konstatuje, že nemá negativní vlastní jmění, když svá aktiva vypočítává na „500 milionů až 1 miliardu dolarů”, zatímco její závazky činí „jen” 500 milionů dolarů. To zní nadějně, je ale třeba se ptát, jak společnost ona aktiva počítá. Například hodnotu skladových zásob v podobě neprodaných aut může počítat jejich ceníkovými cenami, i když sama nejlépe ví, že se nedají prodat ani za polovinu.

I kdyby ale stav firmy nebyl tak zlý, jak se na první pohled může zdát, zůstává otázkou, co ji předurčuje k další existenci. Už dříve se ukázalo, že z jiných výrobců a dalších velkých automobilových firem o Fisker nikdo nestojí, jak rekapituluje Reuters. O marném pokusu prodat vyrobená auta za jakkoli rozumné ceny už byla řeč, též jiné snahy o získání finančních prostředků přišly vniveč. Vše nyní nasvědčuje tomu, že Fisker to zkusil a selhal. A po ztrátě důvěry zákazníků i obchodních partnerů stěží bude dávat své aktivity znovu dohromady.

„Stejně jako jiné společnosti v odvětví elektrických vozidel jsme i my čelili různým tržním a makroekonomickým tlakům, které ovlivnily naši schopnost fungovat efektivně,” konstatuje firma v tiskové zprávě. „Po vyhodnocení všech možností jsme zjistili, že prodej našich aktiv podle kapitoly 11 je pro společnost nejschůdnější cestou vpřed,” dodává. Okolnosti firmě jistě nepřály, ale to nepřály nikomu. A je to Fisker, který „to nedal”, jistě i kvůli negativním recenzím a hodnocením samotných zákazníků. Nelze to tedy svést jen na okolnosti, které se navíc v lepší nemění. I proto máme velké pochybnosti o jakékoli schopnosti firmy dál existovat.

Dosud jediný prodávaný model Ocean tak bude nejspíš tím prvním i posledním, který od „Fiskeru 2.0” uvidíme. Plány na další modely přitom byly rozsáhlé - mělo dorazit menší SUV Pear, pick-up Alaska nebo kabriolet Ronin. Vážně ale netušíme, co by se muselo stát, abychom se někdy ještě dočkali jejich výroby a prodeje.

Zdroje: Fisker, Reuters

Petr Miler