Autoforum

/

Foto: Cavën Atelier, tiskové materiály

Opravdu se nestává, aby se ten samý člověk po skoro 30 letech od chvíle, kdy dával dohromady originál, vrátil k témuž autu a navrhl jeho modernizovanou podobu s prakticky stejnou technikou. Výsledek nebude po chuti každému, něco nám ale říká, že prodat ho dnes nebude problém.

Když se Lamborghini na počátku milénia vytasilo s tehdy novým modelem Gallardo, trefilo desítku. Auto s ostrými hranami, kompaktní stavbou a především ječícím atmosférickým desetiválcem dalo italské značce stabilní prodejní základ a stalo se plakátovým snem celé jedné generace.

Za jeho tehdejším nadčasovým vzhledem nestála sama automobilka, jak je dnes zvykem, jde o dílo věhlasného Fabrizia Giugiara, který tehdy ještě působil pod křídly studia Italdesign. Nyní, po téměř třiceti letech od vzniku prvních skic, se Giugiaro k autu vrátil, aby ho kompletně překopal. Výsledek se jmenuje Hommage 26 a vzniká ve spolupráci se společností Cavën Atelier.

Je to fascinující, ale zároveň poněkud kontroverzní moment. Když autor po víc než dvaceti letech předělává své vlastní ikonické dílo, vždy visí ve vzduchu zásadní otázka: Dokázal ho vůbec vylepšit, nebo jen podlehl balastu moderního designu?

Z původního auta zbyla jen okna a střecha

Giugiaro dostal od Cavënu naprostou svobodu. Žádní účetní, žádná svazující pravidla sériové produkce, žádná estetická omezení. Prostě si mohl dělat, co chtěl. Výsledkem je stroj, který si sice udržel siluetu původního baby-Lamba, ale zvenčí na něm nezůstal kámen na kameni. Z dárcovského vozu první generace totiž designéři zachovali pouze tyto vnější prvky: střechu, čelní sklo, boční okna a zpětná zrcátka včetně jejich úchytů. Konec seznamu.

Všechno ostatní možná vypadá podobně, je to ale zcela nové a kompletně vyrobené z uhlíkových vláken. Příď podle designéra věrně reflektuje jeho nejranější vize z roku 1998, avšak záď prošla radikální transformací. Nechybí tu aktivní aerodynamické klapky, otevírací zadní okno nabízející pohled na motor ani bizarní, dolů se vyklápějící (sic) světlomety.

Pohled na konečný výsledek ale vzbuzuje mírné rozpaky. Člověk se při něm neubrání pocitu, jako by se Giugiaro při návrhu nových panelů až příliš inspiroval tuningovými katalogy z AliExpressu. Snaha o hypermoderní agresivitu s otevíracími klapkami a podivně pomrkávajícími světly totiž původní čistou eleganci spíše maskuje, než aby ji rozvíjela. Jestli to ale celkovému vzhledu Gallarda pomohlo, posuďte sami - puristé pravděpodobně zapláčou nad ztrátou ikonických linií, zatímco milovníci extravagantní exkluzivity budou nadšeni.

Recept pro ty, které moderní auta nudí

Ať už se vám vnější transformace líbí, nebo ne, technická stránka věci bere za srdce. Tohle auto totiž vzniklo jako přímá odpověď na současnou éru autoprůmyslu plnou sterilních těžkých elektromobilů, otravných asistentů a všudypřítomných dotykových displejů. Je to lék pro ty, které současná produkce nebaví, nemají si mezi novými vozy co vybrat a na bankovním účtu jim přebývají miliony.

Uprostřed totiž stále trůní poctivý, atmosféricky plněný pětilitrový motor V10. Ten si vzala do parády italská firma Italtecnica, která ho naladila tak, že teď dychtivě točí až 8 500 otáček za minutu. Zákazníci mají na výběr ze dvou verzí:

• GT: výkon 540 koní
• Performance: výkon 560 koní

Co je však nejdůležitější - zapomeňte na dvouspojkové automaty. Výkon se na silnici přenáší výhradně přes šestistupňovou manuální převodovku s otevřenou kulisou. Kontakt s mechanikou, syrovost, řev desetiválce a nutnost auto skutečně řídit. To jsou hodnoty, které dnes v showroomech běžných značek už nepořídíte. Podvozek dostal moderní tlumiče se dvěma režimy (Comfort a Sport) a obří dvacetipalcová kola ukrývají posílené brzdy.

Docela absurdní cena za kousek nostalgie

Pokud vás tato redefinice analogového superauta zaujala, připravte si astronomickou sumu. Cavën plánuje postavit jen 25 exemplářů a cena za samotnou přestavbu činí 900 000 Eur, což je v přepočtu zhruba 23 milionů korun. A pochopili jste správně, v této částce ještě není započítáno výchozí Lamborghini Gallardo, které musíte buď vlastnit a firmě dodat, nebo si připlatit za to, že ho seženou za vás.

Částka je to nepochybně absurdní. Za cenu jedné této přestavby byste si dnes mohli pořídit hned několik zachovalých původních Gallard s manuálem, a ještě by vám zbylo na běžný provoz. Pokud se ale všech 25 plánovaných kusů bez problémů vyprodá, řekne to o dnešní době mnohé. Ukáže to, jak obrovský hlad je po mechanických autech staré školy - a jak hluboko jsou bohatí nadšenci ochotni sáhnout do kapsy, jen aby utekli před moderní automobilovou nudou. Proč jim velké značky nabízí pomalu jen tu, je stále nevyřešenou záhadou.

Zdroj: Cavën Atelier

Jiří Míka