Autoforum

/

Foto: University of Queensland, CC0 Public Domain

Jsme daleci tomu volat po jejich vyhubení, někdy ale není špatné dát si věci do souvislosti. Zatímco na jedné straně řešíme omezení části emisí aut, na té druhé pouhé rytí divokých prasat odpovídá úplné eliminaci více jak 1 milionu automobilů.

Prakticky dennodenně je nám podsouváno, že vozy se spalovacími motory jsou zásadním a pomalu jediným zdrojem emisí skleníkových plynů. Není to pravda, přesto politici zaveleli k hromadnému přesunu k elektromobilitě jako podobně zásadnímu řešení. Že něco takového není reálné, vyplývá nejen z výše zmíněného omezeného vlivu emisí aut, ale i z toho, že zdroje elektřiny stojí kolikrát i za vyššími emisemi a skutečně nulové nejsou nikde.

Je navíc třeba dodat, že emise CO2 a podobných plynů vznikající spalováním fosilních paliv se dají relativně snadno a úplně spočítat, spousta méně patrných zdrojů stejného problému lidem uniká. Na jeden z těch dosud zcela přehlížených poukazuje studie Queenslandské univerzity, která zjistila, že globální populace divokých prasat uvolní do ovzduší stejné množství emisí CO2 jako 1,1 milionu aut. A to pouze tím, že ryjí v zemi a hledají potravu. Právě tím však posílají do vzduchu nežádoucí oxid uhličitý.

„Je známo, že divoká prasata rozrývají půdu. Uvědomili jsme si ovšem, že neexistuje žádná studie, která by to vzala v potaz v globálním měřítku,“ uvádí vedoucí autor průzkumu Christopher O'Bryan. A dodává, že „půda je důležitá kvůli tomu, že zadržuje uhlík“. Jakmile tedy dojde k jejímu rozrytí, nevznikají pouze škody na majetku, ale ničeno je tím i prostředí dalších živočišných druhů. Nejpodstatnější ale je ta skutečnost, že uvolňovány jsou takto ony nežádoucí emise, které míří z půdy do ovzduší.

O'Bryan dodává, že studie vychází ze tří modelů. První se snaží odhadnout globální populaci divokých prasat, druhý pak koresponduje s oblastí, jakou poničí a třetí s emisemi, jaké jsou tímto způsobem vyprodukovány. Následně pak celý tým provedl 10 tisíc simulací. Všeobecně přitom předpokládá, že prasata mimo své přirozené prostředí zabraly již mezi 36 a 124 tisíci kilometry čtverečnými. Kvůli tomu je pak ročně uvolněno do ovzduší 5,37 milionu tun CO2.

Zajímavé je i další zjištění studie, které souvisí s lidskou činností, provozu aut je ale též dalece vzdáleno. Zejména ve Spojených státech, kde jsou divoká prasata s oblibou lovena, se kvůli tím vynucené migraci dostávají mimo své původní prostředí, přičemž v tom novém se rychle zabydlují a rozmnožují. Zatímco tedy v roce 2000 je bylo možné najít jen ve 27 státech, letos jich bylo již 48 a celková populace jen v USA narostla na 6 až 7 milionů kusů.

Pokud by se přitom dle expertů měla stáda divokých prasat dostat pod kontrolu, muselo by dojít v podstatě na jejich genocidu - tedy na zabití 60 až 80 procent. Nedá se ovšem předpokládat, že zrovna toto by politici či aktivisté chtěli dopustit. Jak ale dodává spoluautor studie Nicholas Patton z Univerzity v Canterbury, invazivní druhy jsou pro lidstvo větším problémem než auta. Snadno se totiž mohou dále rozmnožit, a v té chvíli pochopitelně naroste i negativní dopad jejich existence.

Tímto rozhodně nechceme říci, že boj s klimatickými změnami by se měl vést skrze masové vybíjení divokých prasat, o to vůbec nejde. Jen zas a znovu dodáváme, že vliv na celý problém má daleko více faktorů, které nejsou vůbec popsány. A nebo jsou i známy, ale jsou dokola ignorovány. Proč se politici zaměřili na auta, ovšem dává smysl - jde o viditelnou činnost, která se dotýká téměř každého z nás. Regulace prasečích stád - nebo čehokoli podobného - by si jen stěží někdo všiml.

Zdroj: University of Queensland

Petr Prokopec