Autoforum

/

Foto: Kia

Tohle je nové elektrické auto od Kie? Budete se divit, ale ano. A jeho úkolem je dokonce slavit 80. výročí založení firmy. Vypadá víc než co jiného jako symbol úpadku a návratu do minulosti, ve výsledku je to ale jedna z mála elektrických novinek, která aspoň něčím zaujme.

Na založení firmy KIA došlo již 9. června 1944. Tehdy šlo o zkratku slov Kyungsung Precision Industry, tedy společnosti, která se věnovala ocelovým trubkám a součástkám na jízdní kola. Sedm let poté pak vyrobila svůj první vlastní bicykl, po němž přišla změna názvu firmy na Kia bez dalšího vysvětlování tak, jak ji známe dnes. Pod staronovou značkou byl v roce 1957 na základě licence od Hondy vyroben první malý motocykl, čímž začala éra výroby motorových dopravních prostředků. Až pět let poté ale Korejci začali s licenční výrobou náklaďáků Mazdy a teprve v roce 1974 přišli s prvním osobním automobilem.

Historie Kie coby automobilky tedy není zase tak dlouhá, její britské zastoupení se nicméně rozhodlo oslavit první zmíněné datum, tedy 80. výročí vzniku firmy jako takové. Dárek, jaký firma nadělila fanouškům, je svérázný, ale není nutně špatný a ani náhodou není nezajímavý. Jde totiž o modernizované pojetí Kie Pride první generace, tedy hatchbacku, který vzešel z Fordu Festina a který Korejci vyráběli v letech 1987 až 2000. Na britský trh s ním pak zamířili v roce 1991, a to s 1,1- a 1,3litrovým motorem.

Exemplář slavící 80. výročí byl vyroben v roce 1996, stoprocentně mu tedy pod kapotou bilo objemnější srdce, neboť jedna-jednička byla vyřazena z nabídky o dvě léta dříve. Ve finále je to ale jedno, neboť právě na pohonné ústrojí se značka zaměřila nejvíc. Spalovací motor byl totiž zpod kapoty vymontován a na jeho místo zamířila elektrická jednotka. Ta produkuje 109 koní výkonu a 235 Nm točivého momentu.

Na jednu stranu tedy máme pořád stejně nesmyslné elektrické auto jako téměř kterékoli jiné, neboť takto koncipovaný Pride by přišel na naprosto nesmyslné peníze ve srovnání s ojetinami původního provedení, které dnes není problém koupit za 30 tisíc korun ve velmi dobrém stavu. Ale jednak představuje aspoň nějaký zřetelný posun vpřed (původní motor měl 61 koní a 135 Nm) a především mu nechybí cosi jako „fun factor”, prostě to je auto, které vás pobaví už pohledem na to, jak je koncipováno a jak překvapivé dynamiky je s to dosahovat

Kia se při jeho konstrukci spojila s firmou Electrogenic a šla cestou zachování pětistupňového manuálu, už to zaujme. Ten pochopitelně kvůli vyššímu výkonu a točivému momentu doznal zesílení, pročež by se neměl rozletět při prvním sešlápnutí plynového pedálu. Elektrické pohonné ústrojí má nyní na povel jen 870 kilo (přestavba je oproti originálu těžší jen o 20 kg). A i když veškeré stádo míří na úzká 12palcová kola, představte si auto vypadající jako babiččina volba, které ve skutečnosti pracuje s výkonem 125 koní na tunu a manuálem. To nezní nezajímavě.

Modernizovaný Pride kromě odlišného ústrojí dostal i různé řidičské režimy. V módu Eco tak je možné počítat pouze se 61 koňmi a 118 Nm, načež se sprint na stovku blíží původnímu času 11,8 sekundy. Jakmile nicméně přejdete na režim Sport, máte k dispozici plný potenciál motoru, jenž akceleraci stahuje na zhruba 8 sekund. Není to nic vyloženě světoborného, ale není to marné. A onen manuál by měl jízdu ve srovnání s moderními elektromobily udělat alespoň trochu zábavnou.

Je nicméně třeba počítat s tím, že elektrický Pride se hodí jen na velmi krátké projížďky. Za vcelku nepatrným zvýšením hmotnosti totiž stojí instalace dvou malých bateriových paketů (po vzoru Lady?), z nichž každý má jen 10 kWh - jeden se nastěhoval pod kapotu, druhý pak do zavazadelníku. S ekvivalentem pětilitrové nádrže na naftu má pak lehký hatchback zvládat 193 km na jeden zátah, realita však jistě bude o něco horší. A dobíjení při maximálním výkonu 3,3 kW pak spíše zdlouhavé, jako městský sleeper ale něco takového může fungovat.

Do prodeje tento stroj bohužel nezamíří, jde o unikátní dárek k onomu výročí. Bylo by nicméně zajímavé, kdyby se pár takových kousků v provozu objevilo. Tvůrci si totiž dali opravdu záležet na tom, aby zvenčí nic nenaznačovalo, že došlo na výměnu pohonu. I dobíjecí zdířka je tak uschovaná pod původním krytem víčka palivové nádrže. Světla pak sice mají moderní žárovky, ovšem původní kryty, zatímco dovnitř se nastěhovalo nové čalounění, ovšem věrně napodobující styl 90. let.

Vlastně tak jediné, co naznačuje změnu, jsou grafické polepy a nápisy místo registračních značek, které z Kie Pride dělají PridEV. Jak moc pýchou naplňují Korejce jejich upadající prodeje sériových elektrických aut, tentokrát ponecháme stranou. Na oslavách by totiž mělo dojít jen na probírání těch příjemnějších věcí - třeba na to, zda by na firemní osmdesátiny nebylo stylovějším dárkem, kdyby některý z elektrických modelů vyfasoval pořádný spalovací motor. Snad příště, takové pětaosmdesátiny jsou také pěkné výročí...

Zdroj: Kia

Petr Prokopec