Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Podíl elektrických aut na trhu pod tlakem různých příkazů, zákazů a tržních manipulací roste, stejně tak ale roste počet těch, kteří o koupi elektromobilu nechtějí ani slyšet. Kupodivu jsou to velmi často také mladí lidé.

Když budete věnovat pozornost jen „uvědomělým” médiím, patrně dojdete k závěru, že elektrická budoucnost automobilového světa je jasná věc. Politici hodlají všechno ostatní různými způsoby zatlačit do kouta, automobilky nic jiného nehodlají nabízet, je to technický poklad par excellence a s elektromobilem jezdí taky Jarda Jágr, který s ním dal i bodyček tramvaji. Takže hotové, vyřízené. Anebo ne?

Asi tušíte, že realita je složitější. Vlastně je tu jen jeden podstatný zádrhel - politici mohou stanovit kdeco, automobilky si mohou naplánovat cokoli a Jarda J. může osedlat klidně Bílého tesáka, stejně ale na konci musí být člověk, který je ochoten si takové auto koupit. A to stěží udělá, pokud i se zavřenýma očima vidí, že ho někdo tahá za fusekli. Je opravdu těžké ignorovat, že elektrické auto sice docela hezky jede, ale moc daleko se s ním dojet nedá, stojí majlant, za 8 nebo 10 let může být bezcenné a ekologické bude jen tehdy, když zapomene podstatu jeho zrodu. Někteří budou chtít být jako Jarda, jiní raději zůstanou sami sebou a budou používat vlastní rozum. A takových lidí je hodně, je jich dokonce stále víc.

Dosvědčuje to studie americké analytické společnosti J.D. Power (JDP), která sice připouští, že podíl elektromobilů na trhu rychle roste, stejně tak ale roste počet lidí, kteří v průzkumech - ať už po vlastní zkušenosti nebo z opatrného odporu proti vnucovanému - na otázku, zda by si koupili elektrické auto, odpovídají tak, že je to „velmi nepravděpodobné“. Ještě před pár roky byl podíl těchto lidí téměř nulový, letos v lednu už vystoupal na 17,8 %. A v březnovém průzkumu činil 21%. Na opačném konci spektra je přibližně stejný počet lidí nadšených do koupě takového vozu (26,9 %), který ale střednědobě stagnuje.

Jinými slovy - elektromobily nedokážou oslovovat širší část publika, naopak jsou předmětem stále většího odporu. Důvody si domyslíte bez nápovědy: Vysoká pořizovací cena, nedostatek nabíjecích stanic, omezený dojezd, dlouhá doba potřebná k nabíjení, fungování v extrémních teplotách, náklady vlastnictví, spolehlivost a výpadky proudu, v tomto pořadí. Jsou to tak učebnicově přesné slabiny elektrických aut, až člověk musí smeknout před racionalitou takové části respondentů. Co takové lidi asi přesvědčí o opaku? Podle JDP nejspíš nic.

„Vidíme chování spotřebitelů, které naznačuje možné rozdvojení automobilového trhu,“ uvádí firma ve své studii s tím, že automobilky budou muset nabízet pestřejší produkty, než nyní sami plánují, aby si nenechaly ujít podstatnou část potenciálních kupců. Jak podstatnou? Ona více než pětina je hodně, v takovém případě se ale bavíme o celkovém podílu respondentů, z nichž ne každý nová auta skutečně kupuje. Varovné je hlavně to, že většina tzv. Baby Boomers (lidé narození do roku 1964) elektromobily nechce ani vidět, přitom to je dnes nejsolventnější klientela (a mimochodem těžiště prodejů Mercedesu, který též hraje jen jednu kartu). Škrtněte si tyto lidi a máte u některých značek pryč klidně přes polovinu prodejů.

Varovné je ale nakonec také to, že 33 % zákazníků z Generace Z (lidé narození mezi koncem 90. let a počátkem minulé dekády) též v anketě říká, že koupě elektromobilu z jejich strany je „poněkud nepravděpodobná“ nebo „velmi nepravděpodobná“. Takže automobilky riskují přízeň těch, kteří jim přináší nejpodstatnější část peněz, i přízeň nové generace kupců? To je pak jasné, proč všechny chtějí nabízet jen tyto vozy, že?

Zdroje: J.D. Power, Business Insider

Petr Miler