Autoforum

/

Foto: Suzuki

Stal se z něj kult svého druhu, charakterní auto s velmi slušnou dynamikou, které stálo jen 370 tisíc i s velmi slušnou výbavou. Reálný nástupce ale neexistuje a tahle náhražka je leda reklamou na to, čím vším také býval a už není.

První generace Suzuki Swift Sport se ukázala již v roce 2005, kdy dostala atmosférickou jedna-šestku se 125 koňmi. To nebyl žádný extra výkon ani před jednadvaceti lety, Japonci jej však spojili s nízkou hmotností okolo tuny, manuálem i odpovídajícím podvozkem. Kult byl rázem na světě, načež nebylo překvapivé, že u nástupce značka mnoho neměnila. V podstatě jen poladila motor, aby nově produkoval 136 kobyl. U varianty R pak zašla ještě o šest koníků dále. Tohle auto auto jsme testovali a hodně se nám tehdy líbilo.

Generace třetí z roku 2017 šla s dobou, a tak pod její kapotu zamířila přeplňovaná jedna-čtyřka. Protože ale i s tou byla kromě 140 kobyl spojena nízká hmotnost, fanoušci se před showroomy pořád řadili do front. Ty však o tří léta později trochu prořídly, hlavně pak v Evropě, kde byla do hry přizvána hybridizace. Výkon tak klesl na 129 koní, zatímco počet kil se zvýšil o pětapadesát. Stále to však bylo lepší než v současné době.

Jakkoli je výchozí Swift čtvrté generace na trhu už déle než dva roky, po variantě Sport není ani stopy. Spekuluje se sice o jejím příchodu díky spolupráci s Toyotou, oficiálně však zatím nebylo potvrzeno nic. A vzhledem k situaci na starém kontinentu pochybujeme, že se tu Swiftu Sport ještě někdy dočkáme. Zavděk je proto třeba vzít leda novým sportovně vypadajícím paketem.

Sada složená z čelního splitteru, bočních prahů a nástavce zadního nárazníku se aktuálně začala prodávat právě v zemi vycházejícího slunce, a to za 198 tisíc yenů neboli za 26 tisíc korun. To nejsou tak velké peníze, jakkoli u nás lze očekávat o něco vyšší cenu, klientela má navíc k dispozici u zatmavenou čelní masku, černá litá kola či kryty zpětných zrcátek imitujících karbon.

Nic z toho ale auto fakticky nijak nemění, což platí také o specifickém víčku palivové nádrže. To na nás ale z fotek působí jako pěst na oko, po které bychom asi nesáhli. A nadšení nebudí ani grafické polepy kapoty. Pro kabinu je pak určen pouze jediný prvek, a sice sada pedálů z nerez oceli. To je ale vše, přičemž za všechny tyto doplňky je třeba doplácet extra. Po stránce mechanické jsme pořád na stejné úrovni - atmosférická jedna-dvojka s mild-hybridní technikou a 82 koní je maximum, co dostanete

Právě na Swiftu se ukazuje, jak absurdním směrem se automobilový průmysl vydal. Jediný důvod, proč verze Sport neexistuje, jsou emise CO2, které by s takovou variantou byly spojené. Přitom kdyby nový Swift Sport vznikl, pořád váží méně než tunu a s nějakými 120-140 kobylami pod kapotou by pořád šlo o nesmírně efektivní auto. To lze stěží prohlásit o elektrickém Hummeru, jehož samotné baterie váží o několik metráků víc než celý Swift, přesto jsou to právě takové vozy, které se na trh pořád dostávají, navíc s image spasitele. V tomto směru žijeme opravdu ve smutné době...

Zdroj: Suzuki

Petr Prokopec