Autoforum

/

Foto: McLaren

McLaren dlouhodobě jako by nevěděl, čí je, teď má situace dramaticky změnit. Jeden z největších akcionářů firmy měl britskou značku zcela pohltit a přes jeho obavy vzbuzující původ to pro automobilku může být požehnání.

Když jsem tento týden sepisoval článek o novém McLarenu GTS, váhal jsem, zda se vyznat z mých pocitů vůči britské značce. Nakonec jsem ono nutkání potlačil a zůstal u pouhé prezentace sporťáku disponujícího čtyřlitrovým osmiválcem a dvěma zavazadelníky o celkovém objemu 570 litrů. Aktuálně se nicméně objevily nové informace, jenž se značky dotýkají a které mně nutí můj předchozí názor přehodnotit. S menší neochotou tak musím přiznat, že vozy McLarenu mne nechávají chladnějším než silikonové modelky ve spodním prádle.

K britské značce obecně sice chovám respekt, ten nicméně stojí a padá s jejím kultovním dílem, tedy s McLarenem F1. Za tím stál Gordon Murray, který prakticky vše podřídil funkci. Tento přístup vyústil ve svého času nejrychlejší vůz světa, za který se dnes platí stovky milionů korun. Britové nicméně s výrobou skončili v roce 1998 a poté se na dvanáct let odmlčeli. Když se pak jejich divize zaměřená na silniční auta znovu vrátila k životu, začala posílat na trh produkty bez špetky emocí, navíc opakovaně.

Nechápejte mně špatně, nemluví ze mě zášť. Spíše si na rozdíl od lidí pracujících ve Wokingu uvědomuji, že v některých případech nejsou pihy na kráse vnímány jako negativum, nýbrž zcela opačně - ostatně jen vzpomeňte, jak smyslná je ta, která se nachází nad horním rtem Cindy Crawford. V případě sporťáků je tak vlastně zapotřebí udělat třeba řízení záměrně těžké nebo podvozek lehce hravý, neboť jen tímto způsobem dokážete majitele naplno zapojit do hry.

McLaren se nicméně u silničních aut snažil naplno využít zkušeností z motorsportu a přišel s řadou technologií, které jeho produkty učinily v mnohém nedostižnými, zejména pak na okruhu. To je ovšem poněkud problém, stejně jako skutečnost, že jednotlivé produkty znaky za posledních třináct let jsou si podobné jako vejce vejci. Mají stejný motor, jen jinak naladěný a poslední dobou také objemnější. Neliší se pak ani monokokem a v rámci designu dochází jen na jiné detaily.

Něco takového ovšem vede ke značnému omezení klientely. Něco takového si Britové zjevně i uvědomili, proto ostatně v posledních letech přicházejí s jedním unikátním vozem za druhým. Jejich technologický základ je přitom stejný jako u běžné produkce, jen vyladěný na daleko vyšší úroveň. Vše pak podtrhuje unikátní design. Takových kousků ovšem vznikají pouze jednotky či maximálně desítky kusů, více by jich McLaren i s ohledem na příliš vysoké ceny ani neprodal.

Takový byznys ale není dlouhodobě udržitelnou záležitostí a McLaren to poznal naplno. V dubnu 2021 tak značka prodala své ústředí i továrnu týmu Formule 1. Loni pak došlo na odprodej sbírky historických vozidel, z nichž značnou část převzal bahrajnskou vládou vlastněný investiční fond Mumtalakat Holding Company. Ten zároveň začal do firmy vrážet další peníze, přičemž nakupoval i akcie. Loni touto dobou tak vlastnil již takřka 60 procent automobilky.

V jejím přebírání Mumtalakat pokračoval také v letošním roce, a to zjevně nemalou měrou. Začíná se totiž mluvit o tom, že arabský fond tento týden přijde s oficiálním oznámením, že je jediným majitelem firmy. Něco takového by přitom ve finále mohla být velmi dobrá zpráva, neboť zajištěna by tak byla dlouhodobá stabilita McLarenu. Fond by pak navíc jistě ve svých investicích neustal, místo toho by napumpoval potřebné peníze do nových produktů.

Ty automobilka opravdu potřebuje jako sůl, což ostatně přiznal i její šéf Michael Leiters. Ten byl do své funkce jmenován loni v létě, přičemž letos přiznal, že dříve představené vozy jsou „nevyspělé“. Je čas posunout hru dál, třeba to vyjde.

Zdroj: Sky News

Petr Prokopec