Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

V historii Mercedesu bychom stěží našli podstatně větší přešlap, bylo to problematické auto z hlediska fungování i ceny. A podle toho se také prodávalo. Vstup do stejné řeky by zarazil, ale ne ve chvíli, kdy šéf firmy říká, že na trh nebude čekat, vytvoří ho.

V posledních týdnech jsme opakovaně položili otázku, jaká je vlastně skutečná cena elektromobilů. A neměli jsme na ni odpověď. Ona suma totiž nemá nic společného s tou, kterou vidíte na cenovkách automobilek - trh je všemožnými regulacemi pokřiven do takové míry, že cena placená zákazníky nereflektuje prakticky nic hmatatelného. I když kupec nedostane jedinou korunu dotace, mechanismy EU na pozadí od ještě celkem známých pokut za emise CO2 až po téměř neviditelné machinace s poskytováním úvěrů na „zelené” a „nezelené” projekty, se postará o takové zkreslení, že skutečnou cenu spočítat už ani nelze.

Nebylo tomu tak vždy. V roce 2012, tedy v době, kdy výše popsané mechanismy byly teprve v plenkách, vstoupil do prodeje Mercedes SLS Electric Drive. A byla to rána hlavně po finanční stránce. Elektrický sporťák třícípé hvězdy sice zaujal výkonem až 751 koní, ovšem zákazníci za něj museli zaplatit neskutečných 416 500 Eur, dnes asi 10,4 milionu korun. To z vozu dělalo daleko nejdražší Mercedes vůbec - levnější byla i vrcholná benzinová varianta Black Series, která při nižším výkonu (631 koní) zvládala zrychlení na stovku o něco lépe (3,2 sekundy versus 3,9 sekundy) a uměla jet až 315 km/h.

Takové dynamice se elektrické provedení nemohlo rovnat kvůli své hmotnosti i dalším technickým limitů. Baterie o kapacitě 60 kWh totiž vystačily na teoretický dojezd pouze 250 km, který navíc vycházel z cyklu NEDC. Vzhledem k tomu, že jde o ekvivalent asi 15 litrů nafty, stačilo ujet pár desítek kilometrů ostrým tempem a bylo po ježdění. Není tedy divu, že Mercedes nezvládl prodat ani sto exemplářů, přesné číslo nikdy nezveřejnil.

Za dalších 10 let se vývoj posunul, sportovní elektromobil lze dnes udělat výkonnější, lehčí, praktičtější a pravděpodobně i levnější. Rozdíl ale z podstaty nemůže být dramatický - pokud byste autu dali větší jak 100kWh akumulátory (což je pořád ekvivalent asi 25litrové nádrže), bude tak těžký, že jej vybrzdí Trabant a stejně nedojede nikam. Ani tak nebude lehký v jakémkoli smyslu tohoto slova, i tak bude mít akční rádius v řádu desítek kilometrů při rychlé jízdě (ani menší a lehčí a slabší Tesla Model 3 Performance nezvládne víc), i tak bude drahý. V racionálně fungujícím prostředí by se do stejné řeky nikdo nevrátil, v takovém se ale nepohybujeme, a tak Mercedes přesně to udělá.

Na setkání špiček automobilového průmyslu Future of the Car, který pořádá magazín Financial Times, se sám šéf automobilky Ola Källenius nechal slyšet, že firma už příští týden ukáže nový sportovní elektrický model od AMG, v podstatě nástupce propadáku z hloubi minulé dekády. Žádné podstatné detaily neprozradil, tedy krom faktu, že půjde o vůz vyvinutý od nuly a že půjde o předobraz produkční verze plánované na rok 2025.

Když pak byl konfrontován s výše zmíněným a těžko zpochybnitelným, vlastně ani průmyslem nezpochybňovaným faktem, že po elektrických autech existuje jen velmi omezená poptávka a nepřichází jako řešení reagující na představy zákazníků, řekl pozoruhodnou věc. Mercedes prý chce jít „all-in” do elektromobilů, jakmile to bude možné a chce „trh s elektrickými auty vytvořit, ne čekat, až vznikne”. To je fascinující - některé automobilky už to, že přání zákazníků ignorují, ani nenaznačují mezi řádky, říkají to naplno. Nevíme o případu, kdy by někdo s takovým přístupem dlouhodobě uspěl, protože bez uspokojování potřeb zákazníků nemůže být žádný produkt skutečně úspěšný. Ale uvidíme, jak si s ním povede Mercedes.

Zdroje: Autocar, Financial Times' Future of the Car Summit

Petr Miler