Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Za schopnost poučit se přinejmenším z vlastních omylů se jistě nebudeme na nikoho zlobit. Přesto se nemůžeme nepodivit nad tím, jak manažeři automobilky nedokázali svého času aspoň jedno: mlčet.

Je to jen pár let, co vedení třícípé hvězdy s naprostou vážností prohlašovalo, že od roku 2030 bude vyrábět výhradně elektromobily, v Evropě bez výjimky. Psali jsme tehdy mnohokrát, že jde o čiré šílenství odtržené od reality i přání zákazníků, za což jsme byli označováni za zpátečníky. Dnes se píše listopad 2026 a ze Stuttgartu zní zcela jiná písnička - automobilka oficiálně potvrzuje svůj závazek k naftovým motorům.

Při pohledu na nejnovější vyjádření technického ředitele Mercedesu Jörga Burzera pro Drive se nelze ubránit hořkému úsměvu. Značka, která ještě nedávno házela spalovací techniku přes palubu a veškeré investice směřovala do elektrických modelů EQ, najednou objevila Ameriku. Vlastně ne Ameriku, objevila zákazníka a jeho peněženku.

„Máme skvělé dieselové motory, ale na konci dne rozhoduje zákazník o tom, co chce,” prohlásil doslova Burzer. Tato věta by si zasloužila vytesat do kamene, ideálně přímo před centrálu automobilky ve Stuttgartu jako připomínka toho, jak drahé může být, když manažeři přestanou poslouchat trh a začnou věřit vlastním ideologickým vizím. Není to tak dávno, co se Mercedes tvářil, že ví lépe než jeho klienti, čím mají jezdit. Realita tvrdých prodejních čísel a strmého pádu marží ale zafungovala jako studená sprcha, která šéfy probrala. A teď je nutí slibovat vlastně obyčejné: Budeme je nabízet tak dlouho, dokud je někdo bude kupovat.

Miliony do vývoje motorů, které měly být mrtvé

Aby toho nebylo málo, nejde jen o prázdné řeči pro uklidnění publika. Mercedes musel sáhnout hluboko do kapsy a investovat nemalé prostředky do modernizace svých dvoulitrových čtyřválců a třílitrových šestiválců na naftu, aby vyhověly přísné emisní normě Euro 7. Jinými slovy, firma nyní draze zachraňuje techniku, o které ještě před pár lety tvrdila, že nemá prakticky žádnou budoucnost a její vývoj je slepou uličkou.

Zatímco konkurence v podobě BMW u nejnovější řady 3 naftu zařízla (a bude toho litovat, nepochybujeme o tom), Mercedes se rozhodl, že diesely v showroomech ponechá tak dlouho, dokud o ně bude zájem. A ten zájem rozhodně nezmizel, zejména tam, kde dávají naftové motory největší smysl - u velkých aut, SUV a obecně modelů, které slouží k polykání stovek kilometrů na jeden zátah.

Podívejme se na konkrétní čísla z australského trhu, která Burzerova slova jen podtrhují:

• U vlajkového SUV Mercedes-Benz GLS tvořily loni naftové verze neuvěřitelných 92 procent všech prodejů.

• U menšího, ale stále velkého GLE sáhlo po dieselu 78 procent kupujících (pokud nepočítáme verzi kupé, kde nafta chybí).

• Dokonce i u ikonické třídy G představují vznětové motory téměř čtvrtinu (23 procent) odbytu, i když její image je spojena hlavně s osmiválcovými AMG výhradně na benzin.

U menších modelů jako CLA, GLA nebo GLB už se sice nafta nevrátí, protože jejich nová platforma s ní zkrátka nepočítá a sází na elektrický pohon či benzinový mild-hybrid o objemu 1,5 litru. Ve vyšších patrech nabídky ale bez dieselu byznys neuděláte. Lidé, kteří utrácejí miliony za luxusní koráb na dlouhé cesty, odmítají trávit hodiny u nabíječek nebo tankovat každých 400 kilometrů benzin při patnáctilitrové spotřebě.

Když mlčet by bývalo zlatem

Celá situace má ale jeden zásadní háček. Kdyby ve Stuttgartu před lety drželi jazyk za zuby, nepodléhali zelenému aktivismu a prostě jen tiše vyvíjeli všechny typy pohonů podle toho, jak se bude vyvíjet poptávka, mohli dnes vypadat jako prozíraví stratégové. Takhle ze sebe vedení automobilky udělalo hlupáky hned dvakrát.

Poprvé ve chvíli, kdy s velkou pompou vyhlásilo konec spalovacích motorů v roce 2030 bez ohledu na fyzikální a ekonomické zákony. A podruhé teď, když se s podobnou pompou vrací k tomu, co předtím samo zavrhlo, a tváří se u toho, jako by objevilo svatý grál automobilového průmyslu.

Staré římské přísloví říká, že kdybys mlčel, zůstal bys filozofem. V případě manažerů Mercedesu to platí dvojnásob. Místo pokory nad vlastním omylem se teď chlubí tím, jak jsou hrdí na své portfolio zahrnující diesely, benzin i elektřinu. Zákazníci sice mohou být rádi, že o své oblíbené motory nakonec nepřijdou, pachuť z neuvěřitelného amatérismu vedení jedné z nejstarších automobilek světa ale jen tak nezmizí.

Zdroj: Drive

Jiří Míka