Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Jakkoli to může znít zvláštně, ani psaní SMS na mobilu, ani jízda pod vlivem alkoholu nevnáší do řízení auta takové riziko jako zdánlivě zcela přirozené ovládání palubních systémů. Právě ty jsou dnes nejnebezpečnějším prvkem a jsou mimo jakoukoli kontrolu.

Stále větší dotykové displeje coby klíčové rozhraní palubních systémů aut se v posledních letech staly standardem. Dle dat společnosti IHS Markit jimi bylo v roce 2019 vybaveno hned 82 procent nových vozů prodaných na americkém trhu, zatímco před pěti lety šlo pouze o 53 procent. A je více než jisté, že výsledek za loňských dvanáct měsíců bude ještě vyšší, jakkoliv jsou tu značky, které neváhají jít proti proudu. Mazda, Jaguar či Rolls-Royce tak ovšem nečiní kvůli nedostačujícímu finančnímu či technickému zázemí. Místo toho dané automobilky argumentují nebezpečností tohoto řešení.

Nepřehání, jak nebezpečné dotykové obrazovky jsou, ukázalo už několik studií. Ta loňská provedená britskou dopravně-výzkumnou laboratoří TRL zjistila, že ovládání funkcí jako Apple CarPlay či Android Auto zhoršuje reakční dobu řidiče na neočekávanou situaci daleko větší měrou, než kdyby za jízdy psal SMS či dokonce byl pod vlivem alkoholu nebo marihuany. Tedy jinými slovy, pokud užíváte zakázané substance, stále můžete být méně nebezpečným účastníkem silničního provozu než člověk, který zrovna nastavuje klimatizaci na dotykovém displeji auta nebo hledá oblíbenou skladbu.

„Výsledky jsem byl překvapen. Kupříkladu na Spotify zabral výběr požadované skladby až 20 sekund. Nemáme přitom vůbec tušení, jakou měrou to vše ovlivňuje bezpečnost v reálném světě,“ uvedl Neale Kinnear, jenž měl studii na starosti. Ten přitom již dopředu očekával, že dotykové obrazovky budou ovlivňovat pozornost řidičů, ovšem jak moc, to bylo překvapením i pro něj. Zajímavé pak je, že situaci příliš nevylepšilo ani hlasové ovládání, které motoristy pořaád rozrušuje více než jízda pod vlivem alkoholu či psaní SMS za jízdy.

Kinnear tak podotýká, že zavedeny by měly být stejné testovací protokoly a standardy, jaké používá Euro NCAP, jen tentokráte kvůli sledování pozornosti řidiče. V tomto ohledu přitom již TRL učinilo první krok a navázalo spolupráci s technologickým institutem v Massachusetts ohledně možné podoby takových testů. Věcí se navíc již začala zabývat také britská vláda, které neuniklo, že počet zraněných a mrtvých na silnici začíná narůstat, přestože současná auta jsou výrazně bezpečnější než jejich předchůdci.

Pokud vás zde napadá přímá spojnice mezi vyšším počtem fatalit a dotykovými displeji, trefili jste hřebíček přímo na hlavičku. V porovnání s klasickými tlačítky totiž kupříkladu nastavení foukání klimatizace zabere u obrazovky dvojnásobné množství času, v případě přiblížení obrazu satelitní navigace či vyhledání radiové stanice pak jde dokonce až o osminásobek. Pokud si tak uvědomíme, že jízda řady lidí zabere jen pár kilometrů, pak pozornost řízení nevěnují její opravdu podstatnou část.

Suma sumárum tedy není divu, že počet nehod navzdory vyšší bezpečnosti nových automobilů narůstá. Problém tak nechce řešit pouze britská vláda, ale i Evropská unie, jenž zvažuje povinné nasazení senzorů, jenž by sledovaly oči řidiče a v případě, že by je držel příliš dlouho mimo vozovku, dotyčného varovaly. To ale ve výsledku nemusí být dostačující krok, neboť systémy se značku od značky liší. Jedinou správnou odpovědí by tak měl být příslušný legislativní tlak.

Kinnear se nicméně obává toho, že kvůli koronavirové krizi nebudou mít politici na tento problém čas. Výrobci tedy budou nadále produkovat dotykové displeje prakticky bez kontroly, přičemž očekávat lze stále více funkcí než dosud. Velikost obrazovek se navíc začíná nebezpečně zvyšovat, což situaci též neprospívá.

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec