Autoforum

/

V době všudypřítomné demagogie obestírající boj proti změnám klimatu a bezpečnost na silnicích se zdá být zcela neudržitelným, aby se v Německu nadále jezdilo klidně 330 km/h. Aktuální podporu pro zavedení stotřicítky ukáže hlasování příští týden.

Boj proti změnám klimatu už se vytrhává z otěží. Aktivisté začínají zacházet do stále větších extrémů, jak se můžeme přesvědčit v Londýně. Stávající demonstrace si totiž berou za cíl obsazení stěžejních komunikací v centru britské metropole, které hodlají demonstrující zablokovat takovou měrou, že neprojede ani sanitka do jedné z místních nemocnic. O této skutečnosti přitom demonstranti vědí, nicméně jsou přesvědčeni, že život jedince je vedle boje za záchranu planety nepodstatný.

Němečtí zelení jsou ve srovnání s tím poněkud umírněnější, tedy alespoň prozatím, nicméně to neznamená, že by skládali ruce v klín. Již na 18. října si tak v Bundestagu vynutili hlasování o zavedení plošného rychlostního limitu 130 km/h na dálnicích a 30 km/h ve městech. Kromě toho by od roku 2030 měl být zcela zakázán prodej aut se spalovacím ústrojím. Benzin a diesel jako paliva pro stávající auta by přitom zůstaly v prodeji, výrazně by se však zvýšilo jejich zdanění.

Za pomoci těchto kroků však podle německého autoklubu ADAC nedojde ke zlepšení čehokoli. Naopak se některé navrhované změny zdají být kontraproduktivní, především pak ona třicítka ve městech. Je totiž třeba si uvědomit, že katalyzátory a systémy selektivní katalytické redukce optimálně fungují při vyšších teplotách. A těch je dosaženo právě rychlejší jízdou. Pokud se ale motoristé budou muset ve městech pohybovat šnečím tempem a venkovní teploty padnou velmi nízko, bude dopad na životní prostředí negativní.

ADACu v tomto ohledu nahrávají i výsledky studií národní akademie věd Leopoldina, dle které efektivnímu fungování aut z hlediska spotřeby a tedy i emisí CO2 dochází ve chvílích, kdy jedou alespoň 60 km/h. V případě NOx je pak klíčové překročení oné třicítky. Pokud tedy onen limit bude zaveden, znamená to, že anti-emisní systémy budou fungovat hůře, než by mohly, nikoli naopak.

Ke kritice jejich plánů se vyjádřily i další dva německé autokluby, a sice Mobil in Deutschland a AVD, jenž si pro změnu vzaly na paškál redukci tempa na Autobahnu. Vláda se k návrhu staví odmítavě, k čemuž má nemalý důvod. Dle studie Spolkového výzkumného institutu by při zavedení plošného limitu 120 km/h došlo ke snížení emisí CO2 srazit pouze o 0,27 procenta. „Maximum 130 km/h bude mít nulový efekt," říká k věci předseda Mobil in Deutschland.

Aktivisté dále argumentují bezpečností, ani tady ale neexistuje pádný důvod si myslet, že dojde ke zlepšení. Německo má totiž aktuálně nejnižší úmrtnost na silnicích v přepočtu na jednu miliardu najetých kilometrů, a sice 1,6 člověka. Ve Francii však již tato úroveň stoupá na 1,7, ve Španělsku na 2,6, v Itálii na 3,1 a v Polsku dokonce na 4,8. Ve všech těchto zemích přitom jsou zavedené dálniční limity i nižší limity na okreskách.

Dle autoklubů neomezená nejvyšší rychlost nejenže bezpečnost nesnižuje, ale naopak zvyšuje. Každý se může rozhodnout, jaké tempo je pro něj vhodné a přizpůsobit jej všem relevantním podmínkám, díky čemuž věnuje řízení více pozornosti. Neefektivní pak bude i vyšší zdanění pohonných hmot, neboť lidé s vyššími příjmy tento klacek hozený pod nohy zvládnou překonat, a tak vše dopadne jen na chudší obyvatele, kteří si nebudou moci dovolit ani palivo do svých starých aut, ani pořízení těch elektrických.

Za absolutní nesmysl pak můžeme označit požadavek na zastavení investic do nových silnic od roku 2025. Znovu je totiž třeba aktivistům připomenout, že kvalitní dopravní infrastruktura vede k navýšení bezpečnosti na silnicích nejvíce ze všech faktorů. Kromě toho dobře fungující a propojená silniční síť může zkrátit délku cest, což logicky povede k tomu, co je zelenými požadováno - tedy ke snížení spotřeby a emisí.

Znovu se tedy ukazuje, že snaha něčeho dosáhnout afektovaným způsobem může nakonec způsobit větší újmu než naprosté nicnedělání. Tím samozřejmě nechceme říci, že bychom neměli být vůči naší planetě ohleduplnější. Vše je ale třeba dělat tak, aby reálný efekt byl co největší. Takto ale zelení zjevně neuvažují.

Zdroje: Reuters, ADAC

Petr Prokopec