Autoforum

/

Foto: Audi

Člověk se musí v prvé řadě ptát, jak mohlo vůbec někoho napadnout takový zákaz zavést, naštěstí se proti němu ale zvedá stále větší odpor. Jasné stanovisko německé CDU je možná tím nejpodstatnějším vůbec.

Někteří čtenáři nám občas vyčítají, že jsme až příliš političtí. Říci na to lze jen jedno: Ani, nevíte, jak rádi bychom nebyli. Auta nás zajímají jako kus techniky, zdroj zábavy, dopravní prostředek, praktický pomocník, cokoli z tohoto ranku. Rádi bychom se věnovali jen takovým aspektům, zkoumali silné i slabé stránky aut, rozebírali jejich spolehlivost či efektivitu, hledali krásné, zábavné nebo kvalitní stroje a s ničím z toho nutně politika nemusí mít co do činění.

Dlouho s tím také nic společného neměla a po léta jsme k autům přistupovali právě tak. To jiní z nich udělali politické téma, prostředek politického boje, cestu k moci nad podstatnou částí našich životů. A my se tomu pouze bráníme. Nechceme, aby jiný politik přišel a začal s auty zacházet jinak než dosud, přejeme si, aby se od nich politika mnohem více distancovala a nechala technický vývoj určovat směr, jakým se tento obor má ubírat. Však pamatuje si někdo, že by nějaký politik nalajnoval budoucnost určitého průmyslového odvětví a přineslo to cokoli pozitivního? My o tom nevíme, případů pravého opaku známe nespočet.

Pro nás to není „Losnu nebo Mažňáka”, to spíš „ale třeba Bahňáka”. Bohužel, aby něco takového bylo možné, musí nejprve jiný politik přijít a dosavadní politicky definované regulace stejnou cestou odstranit a přestat do těchto věcí mluvit. Je to vůbec reálné? Ale je, nakonec i totálně zkostnatělé plánované hospodářství komunistického Československa někdo změnil během pár let v efektivně fungující tržní ekonomiku, což byla změna, ze které profitujeme dodnes. Aktuálně je třeba o dost méně než to.

V případě aut by pro začátek stačilo vrátit do hry tzv. technologickou otevřenost, tj. nedefinovat na dlouho dopředu to, jak mají auta vypadat. Je to jednoduše pitomost, brzdí to technický vývoj, nastavuje mu to mantinely na dlouho dopředu a nutí výrobce prostředky investovat do předem vybraných, nikoli obecně nejlépe fungujících řešení. Říkat dnes, že v roce 2035 mají být prodávány jen elektrická auta, to je jako byste v roce 2014 stanovili, že od roku 2025 budou v EU povolené jen mobilní telefony s klávesnicí a displejem o rozměru maximálně 5 x 5 cm. Výrobci by se tomu přizpůsobili a udělali by opravdu parádní, co možná nejlepší takové mobily. Jenže vývoj už dávno přinesl dotykové smartphony s obrovskými obrazovkami, které by se za těch 11 let dostaly ještě úplně jinam.

Je neuvěřitelné, že takový zákaz vůbec přišel, zkušení technici a vývojáři jsou ale už proto přesvědčeni, že bude zrušen o mnoho dřív, než má začít platit. A cestu k tomu mohou nalajnovat už letošní volby do Evropského parlamentu. Jejich výsledky v Česku toho asi moc nezmění (čímž neříkáme, že nemáte jít volit - jděte), Němci se ale mohou stát rozhodující hybnou silou. A hned několik tamních stran o zrušení zákazu usiluje. Vedle AfD je to možná i překvapivě tradičnější CDU/CSU, jejíž dopravní expert a šéf výboru pro dopravu v dnešním Bundestagu Christoph Ploss dal rozhovor německému Focusu. A ani na chvíli nenechal nikoho pochybovat, že CDU zákaz nechce a udělá vše pro jeho zrušení v nejbližším možném termínu.

Podle Plosse jsou letošní evropské volby „také hlasováním o budoucnosti spalovacího motoru”, který označuje za „německou technologii, kterou země vyváží do celého světa a vytváří statisíce pracovních míst”. Pro něj to ale není tak, že by šlo o nějaké zastaralé řešení, na kterém budou Němci trvat kvůli tomu, že jsou v něm dobří, Ploss říká, že „dosáhnout klimatických cílů lze i používáním paliv šetrných ke klimatu, ať už jde o biopaliva, syntetická nafta nebo e-paliva vyráběná pomocí zelené elektřiny”. Spalovací motory tedy označuje za součást řešení, nikoli „problém k řešení” a argumentuje tím, že elektromobilům jsou fiktivně přisuzovány nulové emise CO2, které jim vlastní jednoznačně nejsou.

Ploss správně podotýká, že představa řešení pohonu aut prosté emisí CO2 je „iluzorní”, v bilanci každého výrobku je nějaká produkce CO2 způsobená jeho vznikem či používáním. Proto chce zrušit nutnost 100procentní redukce emisí CO2, neboť je fakticky nedosažitelná. „Požadujeme stejné rámcové podmínky pro všechny technologické přístupy. To také znamená stejné rámcové podmínky při výpočtu skutečné bilance CO2. Momentálně se hledí pouze na výfuk, ale celková bilance se nebere v potaz. Výsledek: Elektromobil na baterie, který jezdí na energii z hnědého uhlí, je považován za klimaticky neutrální. To je šílenství!” říká Ploss a stejným slovem častuje představu, že by všechna auta měla být výhledově jen na elektřinu, to prostě není rozumně možné.

„V současné době vidíme jak v Bruselu, tak v německé politice stále více ideologických a plánovaných ekonomických směrnic o tom, která technologie by se měla kde používat,” říká dále s tím, že CDU chce zrušit podobné nařizování napříč obory. V případě dopravy pak dodává, že není problém vyrábět syntetická paliva efektivně ani ve velkém měřítku, stačí nehledět pouze na možnosti Německa či Evropy. Pokud není problém dovážet baterie z Číny, proč by měl být problém dovážet syntetická paliva z Chile? Potíž je jen v tom, že v principu to samé je u favorizované cesty přehlíženo jako bezproblémové, zatímco u té upozaďované je to zveličované jako čára přes rozpočet.

Netušíme pochopitelně, jak moc lze tomuto pánovi věřit, pokud ale jeho slova definují jeho skutečné úmysly, je záměr CSU cestou o pár kroků zpět ve vývoji směrem k plánovanému hospodářství, které bychom si zejména po naší vlastní nedávné zkušenosti přát neměli. Jak moc se taková vize stane reálnou rozhodnou voliči - ti němečtí spíš než ti čeští, proto vám tento pohled na věc nabízíme.

Zdroj: Focus

Petr Miler