Autoforum

/

Po dlouhodobém testu třetí generace korejského SUV Němci její koupi nedoporučovali, mluvili hlavně o špatné spojce a tlumičích. U nového je to jinak.

Čtvrtá generace Kie Sportage přišla na trh v roce 2015, a přestože vůči svému předchůdci neučinila takový skok jako generace třetí, stále šlo o nemalý posun, zvláště po stránce designové. Německý Auto Bild je ovšem toho názoru, že nahoru šla opravdu razantním způsobem hlavně kvalita. Když totiž naši kolegové usedli za volant třetí generace a najeli s ní 100 tisíc kilometrů, stěžovali si po konci dlouhodobého testu mimo jiné na odrovnanou spojku a tlumiče. Nyní však po stejné zatěžkávací zkoušce s nástupcem mluví o velkém pokroku, který se u Kie odehrál.

Než se však dostaneme k finálnímu verdiktu blíže, je třeba zamířit na startovní čáru. Ta byla narýsována v dubnu 2017, kdy si německý magazín převzal Sportage s dvoulitrovým turbodieselem o výkonu 185 koní, výbavou GT Line a řadou dalších příplatků. Díky nim se cena na Slovensku vyráběného SUV vyšplhala nad milion korun, o láci tedy již nemůže být řeč. Němci nicméně uvádí, že vaše investice se do puntíku vyplatí. Platí to hlavně o doplňkových chlazených sedadlech, které v horkých letních měsících výrazně pomáhaly klimatizaci.

Zajímavé přitom je, že Auto Bild si během testu dlouhého 103 166 kilometrů několikrát prohodil SUV se sesterskou publikací Auto Test za spřízněné Hyundai Tucson. Na klimatizovaná sedadla přitom chvála pršela pokaždé, jiné to již bylo v případě hnacího ústrojí. Kia se totiž spárování dieselu s manuálem, který neruinoval jeho potenciál tak, jako automat Hyundai. Pokud ovšem zrovna v tomto ohledu dáte na doporučení, čeká vás cesta do Německa, neboť na českém trhu není manuál v kombinaci s nejsilnějším dieselem bůhvíproč k mání.

Zpět však testu a postřehům souvisejícím s Hyundai. Tucson totiž prohrává také v případě podvozku, neboť jakkoliv byly oba vozy osazeny 19palcovými litými koly, ohleduplnější k pozadí cestujících je Sportage. Neznamená to ovšem, že by na podvozek nemířila jediná výtka. Použití ráfků takové velikosti se totiž projevilo na výraznějším přenosu hlavně ostrých nerovností do kabiny. Mimo to je třeba zvýšené opatrnosti zejména při parkování u obrubníků, jinak čelíte nemalému účtu za opravu.

Pochvaly se nedočkal ani malý úhel otevírání dveří, který činí potíže hlavně vyšším řidičům, stejně jako otravné pípání, které vůz vydává při jejich nezavření, i když nemáte ani nastartovaný motor, jen klíček zasunete do zdířky pod volantem. Dále Němci zmiňují, relativně rychle se odporoučely brzdové kotouče, nicméně na druhou stranu se Sportage chlubí lepší a hlavně kratší decelerací než německá či japonská konkurence. V terénu pak auto sice nedominuje, to se ale ani nečekalo, tohle je silniční druh.

Kde naopak jsou vyzdvihována pozitiva, to je především motorový prostor. Kia v tomto ohledu nevyhrává jen vůči svému automatickému sourozenci, ale je rovněž kultivovanější než mnoho německých aut. Má také preciznější řízení a velmi malý průměr otáčení. Ač s ní tedy nebudete konkurovat takovému Land Roveru Discovery, život ve městech s ní bude oproti britskému SUV daleko snesitelnější. Zvláště když přední nárazník odolává obrubníkům.

Rozebrání auta na díly tentokrát neodhalilo žádné nadměrné opotřebení - nejen spojka a tlumiče, ale i zbytek techniky vydržel najetou porci kilometrů ve stavu, kdy slibuje s běžnou údržbou další najeté statisíce kilometrů bez velkých problémů. Suma sumárum se tedy nemůžeme divit, že Sportage získala 4 a půl hvězdičky z pěti možných, to je skutečně špičkový výsledek.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec