Autoforum

/

Foto: Art Machines, tiskové materiály

Možná to není největší krasavec a jmenuje se podivně, za možnost znovu osedlat zbrusu nový vůz, který používá spojení točivého motoru V8 bez turba a ručního řazení, mu ale takové aspekty snadno odpustíte.

Pokud nás sledujete už delší dobu, možná si vzpomenete na konec roku 2015, kdy se začal na svět klubat vlastní vůz Anthony Janarellyho, autora sporťáků jako Lykan Hypersport. O pár měsíců později se pak moderní interpretace legendární AC Cobry začala prodávat pod názvem Design-1. Zákazníci mohli volit mezi třemi verzemi, kdy jedna byla ryze standardní, zatímco další vyměnila čelní okno za malý štítek a soustředila se na okruhy. U té poslední pak bylo možné počítat s hardtopem.

Bez ohledu na zvolené provedení se nicméně o pohon každého vozu staral 3,5litrový šestiválec z Nissanu 350Z, jehož 330 koní dostal na povel šestistupňový manuál. A protože Design-1 v závislosti na výbavě vážil mezi 750 a 850 kily, bylo možné počítat jak s působivou dynamikou, tak i s nemalou zábavou. Janarellymu se tehdy povedlo nasmlouvat i dealery v Evropě, načež se jeho samostatná prvotina mohla dostat také na starý kontinent. Zda se tak ale opravdu stalo, nevíme.

Přesunout se můžeme do současnosti, kdy o sobě Janarelly dává znovu vědět. I tentokrát je u toho pocta sporťákům minulosti, na rozdíl od roadsteru je však vůz s obtížně vyslovitelným jménem Aella-60 kupátkem. Jeho srdce pak navíc pochází od zcela jiného dárce, místo šestiválce od Nissanu totiž zaujal osmiválec z Ferrari. Konkrétně jde o 3,6litrovou atmosférickou jednotku z F360 Modena, která u italského vozu produkovala rovných 400 koní. Nově ale prošla dalším laděním a nabídne tak 480 kobyl.

Ve srovnání s předchozím roadsterem kupé nabralo na hmotnosti, na vahách tak vykáže „suchých“ 1 130 kg. Zrychlení na stovku tak zabere 3,5 sekundy, což je na dnešní dobu pořád přesvědčivý, i když nikoli ohromující údaj. Janarelly však dodává, že tu nemá jít až tak o sprinty v přímém směru. Místo toho má Aella-60 nabídnout svým majitelům „stejné pocity, jaké zažívali závodníci gentlemani v 60. letech minulého století, kdy se svými GT přijeli do Le Mans a závodili s nimi 24 hodin“.

Je nicméně otázkou, jestli se Aella-60 stane realitou či nikoli. Janarelly totiž výrobu podmiňuje objednávkami na alespoň pět aut, přičemž ceny každého startují na 865 tisících Eur, tedy na takřka 24 milionech korun. Za to dnes můžete mít hned dvanáct skutečných Ferrari F360, přičemž si pomalu můžete vybrat barvu, výbavu nájezd a to, zda půjde o kupé nebo kabriolet. Je tak otázkou, jestli Janarellyho nová firma pojmenovaná Art Machines něco skutečně prodá.

Abychom pak Aellu-60 představili kompletně, můžeme zmínit, že kromě pohonného ústrojí z Maranella vůz počítá s hliníkovým šasí a karoserií z kompozitu. Pod ní se pak nastěhují karbonové skořepiny či palubní deska v klasickém stylu, která nepočítá s dotykovými displeji. Je zde nicméně zdířka na připojení mobilního telefonu, stejně jako nechybí klimatizace. Materiály si pak zákazník může zvolit dle svého, stejně jako veškeré barvy, ať už jde o vnitřek či vnějšek.

Zdroj: Art Machines

Petr Prokopec