Autoforum

/

Foto: Renntech

Nabídka nových aut v Evropě se neustále vzdaluje představám většiny zákazníků, to ale ještě neznamená, že nemohou vzniknout vozy ušité podle starých dobrých receptů. Mohou, jinak než přestavbami starších strojů už to ale v jednu chvíli jít nemusí.

Pokud máte obavu, že si za pár let už nekoupíte takové auto, jaké skutečně chcete a potřebujete, vůbec se vám nedivíme. Na rozhodování většiny automobilek mají zákazníci stále menší vliv, místo toho se prioritou stalo naplnění záměrů jakýchsi bruselských pětiletek. Pomalu už ani nemá smysl dodávat, že individuální automobilová doprava se na světových emisích CO2 podílí zanedbatelnou měrou. Snaha řešit skrze ní klimatickou krizi se tedy dá přirovnat k moři, které se rozhodnete přelít s pomocí malého kyblíčku.

Již párkrát jsme naznačili, že politici se rozhodli učinit ze starého kontinentu druhou Kubu. Nová auta si tedy opravdu bude moci dovolit pouze málokdo, zbytek populace pak bude jezdit v těch starších. Vůbec by nás tak vlastně ani nepřekvapilo, kdyby neskutečné žně čekaly firmy nabízející tzv. restomody. Tedy dříve vyrobené vozy, jenž byly zrenovovány a při té příležitosti osazeny modernější technikou. Představit si tedy můžete program, jaký nabízí společnost Singer, jen ve větším měřítku.

Na vylepšené Porsche si nicméně dnes neposvítíme, místo toho zaujal naši pozornost Mercedes-Benz 600 SEL z roku 1992, kterému se na zoubek podívala společnost Renntech. Výsledný produkt pak prezentuje pod názvem S76R, ve kterém je obsažen i objem hnacího ústrojí. Výchozí šestilitrový atmosférický dvanáctiválec byl totiž převrtán a dočkal se i vyššího zdvihu. Nyní tak počítá se 7,6 litry, ze kterých produkuje 624 koní výkonu a 953 Nm točivého momentu dostupného mezi 4 250 a 4 500 otáčkami.

Původní pohonná jednotka byla spojena s čtyřstupňovým automatem, Renntech nicméně tuto převodovku nahradil novějším pětistupňovým automatem z modelového roku 1996. Zrychlení z klidu na stovku se tak odehraje za zhruba 5 sekund, nejvyšší rychlost pak končí na obligátních 250 km/h. Dá se nicméně předpokládat, že nebýt elektronického omezovače, dosahovala by limuzína bez problémů rychlostí za hranicí třístovky. O svém tempu by pak širokému okolí dávala předem najevo skrze sportovní výfuk.

Renntech u motoru nesáhl pouze po zvětšení objemu, vyměněny byly prakticky veškeré „vnitřnosti“ od nového sání přes upravené hlavy až třeba po titanové klece ložisek. O deceleraci se pak starají karbon-keramické (!) kotouče o rozměru 402 milimetrů vpředu a 360 mm vzadu, jenž jsou svírány šestipístkovými, respektive čtyřpístkovými třmeny. Nechybí pak ani kratší pružiny, moderní adaptivní tlumiče či samosvorný diferenciál OS Giken.

Jakkoli se vůz tváří jako třicetiletý, Renntech mu dodal vlastní čelní splitter, výraznější boční prahy a zadní spoiler. Dorazila také kovaná kola o 19palcovém rozměru, jenž byla osazena pneumatikami Michelin Pilot Sport 4S. Uvnitř pak majitel může počítat s novými sedadly, která zdobí kožené čalounění s diamantovým prošíváním. Separátní křesla pak nechybí ani vzadu, kde jimi byla nahrazena původní lavice.

Zmínit můžeme ještě karbonové dekory, strop potažený Alcantarou či audio systém, který je kompatibilní s moderními chytrými telefony. Tím modifikace končí, tedy alespoň v případě tohoto konkrétního exempláře. S76R je totiž unikátem, který se identických sourozenců nedočká. Renntech je nicméně ochoten zrealizovat jakékoliv přání jakéhokoliv zákazníka. Tím se liší od automobilek, pochopitelně si za to ale nechává královsky zaplatit. Konkrétní sumu neznáme, bez partičky zbytných milionů v kapse se ale na Renntech určitě neobracejte.

Zdroj: Renntech

Petr Prokopec