Autoforum

/

Foto: Renault

V podobné pozici, zvlášť v případě francouzské a státem ovládané automobilky, by člověk čekal někoho, pro koho i držet ústa a krok bude málo. Francois Provost takový není, dokonce se vymezuje proti přemíře regulací a říká, že jejich omezení může srazit cenu nových aut až o 40 procent.

Někdejší šéf Renaultu Luca de Meo již nemusí řešit byrokracii a nesmysly Evropské unie, neboť od automobilové branže přešel k té módní. Do čela francouzské automobilky tak byl jmenován Francois Provost, dle kterého branže na starém kontinentu od příchodu koronaviru přišla o tři miliony prodaných aut ročně. Na vině však dle něj není pandemie či cokoli, co s ní souvisí, nýbrž hrozivý nárůst cen aut (a nejen aut), se kterým nejdou ruku v ruce příjmy lidí. Proto po evropských zákonodárcích požaduje, aby v případě regulací sundali nohu z plynu. Zrychlit má naopak vývoj.

„Problémem evropského trhu je, že dnešní ceny jsou příliš vysoké. Musíme tedy změnit pravidla, dle kterých hrajeme. Dnes tu máme regulace týkající se dekarbonizace, které vedly k přílišnému zdražení. Lidé z toho nejsou šťastní, protože si nemohou koupit nová auta. Vozový park tak zestárnul na 12,5 roku, pročež tu nemáme snižování emisí, ani navyšování bezpečnosti, jen likvidaci automobilové branže,“ sdělil Provost bez okolků kolegům z britského Auto Expressu. A je těžké jeho slova rozporovat.

Způsob, jakým chce ovšem srazit ceny na dostupnou úroveň, je ovšem vyjma omezení oněch regulací poněkud diskutabilní, neboť si bere inspiraci především ve výrobcích z Říše středu. „Největší výhodou čínských výrobců je rychlost jejich vývoje. Pokud jste rychlí, můžete rychleji přivést na trh nové inovace a snížit tak ceny. To vede k novému způsobu, jak navrhovat auta,“ dodal s tím, že nové Twingo už je šito dle čínského receptu. Počet součástí u něj klesl z 1 200 na 750, k mání jsou jen dvě velikosti kol a čtyři barvy karoserie.

Tímto způsobem dokázal Renault srazit cenu nového Twinga o 25 procent, což Provost vnímá jako úspěch. Nicméně nezapomeňme na fakt, že 3,7metrový elektromobil má stát necelých 20 tisíc Eur, tedy zhruba půl milionu korun. Za to vám nabídne teoretický dojezd 265 km, praktický tak možná 150 až 200 km, což opravdu stačí jen na jízdu po městě. Asi jen stěží tu tedy máme miláčka davů. Je navíc otázkou, co kopírování Číňanů udělalo s kvalitou, která za evropskou produkcí dříve dramaticky zaostávala a zatím tyto nůžky zůstávají rozevřené.

Žádné z těchto problémů přitom nemusely vyvstat, kdyby se evropští politici nerozhodli vnímat spalovací pohon jako absolutní zlo a ten elektrický jako dokonalou spásu. Tímto způsobem totiž vymazali náskok, který evropské automobilky měly. Provost proto navrhuje, aby Brusel k těm čínským přistupoval podobně jako Peking k těm zahraničním. Při příchodu na starý kontinent by tedy měly využívat místní dodavatele, místní továrny a místní dělníky.

K něčemu takovému nejspíše i dojde, pokud Brusel skutečně nesníží tempo, s jakým přistupuje k regulacím, neboť tlak na elektromobilitu je vodou hlavně na čínský mlýn. A tu nezpomalily ani vyšší cla. Pokud tedy EU chce do roku 2030 přijít se 107 dalšími novými pravidly, jež se týkají emisí, bezpečnosti, materiálů či ochrany dat, může vymazat z mapy celou řadu místních značek. Jejich továrny pak obsadí Číňané, kteří dají práci jejich bývalým zaměstnancům.

Pokud tedy Evropě vedle menšího množství regulací, jejichž vyhovění se u Renaultu věnuje zhruba čtvrtina zaměstnanců, což je vskutku šílené číslo, něco pomůže, je to větší technologická otevřenost. Kdyby totiž nové Clio dorazilo se spalovacím pohoben, s nímž by nebyly svázány pokuty, stálo by ještě o 100 nebo 200 tisíc korun méně. A šlo by doslova na dračku. Takto ale máme pocit, že po opadnutí první vlny zájmu čeká Francouze jen zklamání.

Zdroj: Auto Express

Petr Prokopec