Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Iluze pozitivní dohody pro zaměstnance, která jim měla zajistit práci a stabilní mzdy na mnoho dalších let, se dál hroutí. Možnosti VW lidem znepříjemnit setrvání ve firmě jsou ještě širší, než by nás napadlo, také proto vnímají odbory případné převzetí továren Číňany jako vysvobození.

Už když se těsně před Vánoci lidé z vedení Volkswagenu a zástupci odborů IG Metall pochlubili dlouho vyhlíženou dohodou, která se tvářila jako zaplašení požadavků společnosti na snížení platů, propouštění a zavírání továren, označili jsme to akorát za kamuflované drtivé vítězství VW. Tehdy jsme zdaleka nevěděli o všem, co dohoda skýtá, přesto bylo zjevné, že firmě fakticky nebere možnost ani snížit reálné mzdy, ani snížit skutečný počet zaměstnanců, ani se fakticky zbavit některých fabrik.

Nyní se o obsahu dohody díky Business Insideru dozvídáme ještě víc. A je zřejmé, že možnosti VW jsou ve skutečnosti ještě širší. Podle informací německé edice ekonomického magazínu si firma v dohodě vymínila možnost v krizové situaci realizovat tzv. nouzový plán, v jehož rámci by věci teprve nabraly rychlé spády.

Formálně tato část dohody dává společnosti prostor „reagovat na možný další ekonomický pokles”, a to pochopitelně tak, aby se zbavila části zátěže v podobě odměn nepotřebných zaměstnanců. Potenciální okamžitou úlevu dává VW možnost v krize zkrátit pracovní dobu až na 28 hodin týdně (místo aktuálních 35), což obecně není nic až tak převratného. Nové ale je, že by to znamenalo výrazné snížení mezd.

Ty by šly dolů na základě míry omezení pracovní doby. První dvě hodiny snížení (tedy 33 hodin týdně reálné práce) by neznamenaly žádné snížení platů, za třetí a čtvrtou zrušenou hodinu by však bylo vypláceno pouze 30 procent odměry, přičemž za každou další by šlo jen o 20 procent obvyklé hodinové mzdy. Pokud správně počítáme, v extrému to znamená snížení mezi o 11 procent (i když za o 20 procent méně práce, pochopitelně)

Už tohle samo o sobě dává VW možnost nejen mzdy reálně snižovat jejich nominálním zachováním na stejné úrovni po řadu let, ale dokonce je snížit. Že by v takové situaci část lidí prostě odešla, protože by pro ně dále klesající odměna byla neúnosná, je nabíledni. A to pořád není vše - firma si ve stejné části dohody vyhradil právo v případě potřeby přesunout zaměstnance do jiné továrny bez ohledu na jejich souhlas. „Pro zajištění zaměstnání může být nutné zaměstnance z provozních důvodů relokovat,” stojí podle Insideru přímo dohodě.

I to je přece cesta k nepřímému propouštění a zavírání fabrik - pokud zítra někomu řeknete, že místo v Ostravě bude pracovat v Plzni, přestěhuje se kvůli tomu? Někdo ano, někdo ne. A když to uděláte párkrát za sebou, dobrovolně odejde spousta lidí. I kdyby jich pořád spousta zůstala, nebudete je muset zaměstnávat tam, kde nejsou třeba. A pokud takto nějakou fabriku „vyklidíte”, jaký důvod budete mít si ji nechávat? Směřuje to všechno oklikami ke stejným cílům - méně lidí, méně peněz, méně továren.

To nakonec potvrzuje i reakce odborů na zprávu Reuters, že se o potenciálně opuštěné továrny VW zajímají Číňané. Pro ty by šlo o zjednodušení příprav na zdejší produkci, které by jim jinak zabraly až čtyři roky. Ne snad, že by jim takto vše spadlo hned do klína, roky ale výrobu v existujících fabrikách chystat nebudou. A i když se toho mnozí děsí, odboráři to podle Bildu vnímají jako v zásadě pozitivní alternativu.

Jejich vnímání samozřejmě rozumíme, ale není poněkud krátkozraké? Ne nutně proto, že Číňané jsou „cizáci” apod., ale prostě proto, že to ukazuje na neschopnost místních firem dělat to, co jiní zvládnou, dokonce ve stejném prostředí. Číňané mají mít zájem zejména o areálu v Osnabrücku, který od roku 2027 nemá perspektivu. Frank Schwope, odborník na automobilový průmysl, k tomu uvádí, že jde o „dvojsečnou zbraň”, která sice zachová víc výroby v Německu, ale jen za cenu usnadnění přístupu Číňanů na evropský trh. Což je ve výsledku i pro samotný Volkswagen negativní.

K ničemu jinému ale vývoj nesměřuje, i proto zástupce odborů IG Metall v Osnabrücku potenciální spolupráci s čínskými výrobci vítá. Zatím si ji maluje jako joint venture pod taktovkou VW, což tak může chvíli fungovat, dlouhodobý záměr to ale jistě nebude. Sám VW nechtěl situaci přímo komentovat, potvrdil ale, že pro Osnabrück hledá „schůdné řešení”, které zohlední zájmy firmy i jejích zaměstnanců. Co to asi bude?

Zdroje: Business Insider, Reuters, Bild, IG Metall, Volkswagen

Petr Miler