Autoforum

/

Foto: Opel

Z nebes až na samé dno se během 20 let prodejně propadly Opely střední třídy. Ani poslední Insignia po faceliftu neválí, a tak Němci řekli: „Schluss!” To neudiví, její plánovaná nepřímá náhrada ale poněkud překvapuje svou nenápaditostí.

Poslední dobou není těžké dojít k závěru, že automobilky neví, co dělají. Na jedné straně totiž odhalují jednu elektrickou novinku za druhou, na straně druhé nicméně hatchbacky, sedany, kombíky a další tradiční karosářské styly nahrazují SUV. S nimi je přitom spojena horší aerodynamika i vyšší hmotnost, a tedy vyšší spotřeba i emise - ať už je přepočítáte do čehokoli či započtete kamkoli, pohyb takových aut je zkrátka energeticky náročnější. Do jisté míry zde tedy máme začarovaný kruh, ze kterého nelze uniknout, ovšem stačí vsadit na pohon, jehož emise jsou započítávány výrobcům elektřiny a rázem je vyhráno.

Přesně tímto směrem se hodlá ubírat Opel, který po vzoru Citroënu či Fordu nahradí vrcholný model Insignia. Ten je dnes k mání jako sedan či kombík, jeho nepřímou náhradou se ale stane právě SUV. Taková karosářská varianta by pochopitelně značce přinesla zmiňovanou vyšší hmotnost i horší aerodynamiku, a tedy reálnější hrozbu pokuty ze strany Evropské unie za nesplnění emisních standardů. A právě proto novinka usedne na platformu eVMP, která umožňuje zástavbu elektrického pohonu.

Opel by přitom u své vlajkové lodi měl nabídnout několik paketů baterií s kapacitou od 60 do 100 kWh a udávaným dojezdem 400 až 650 km. Souběžně s tím by mělo být k dispozici i větší množství motorizací, kdy základem bude jeden elektromotor roztáčející přední kola 135 koňmi, zatímco na vrchol vystoupá dvoumotorové provedení naladěné na 340 koní. Ty pak logicky zamíří na obě nápravy, neboť každou si vezme na povel jedna jednotka.

Vyjma plně elektrických verzí má německá automobilka přivést do hry rovněž plug-in hybridy, u nichž dojde na spojení benzinové jedna-šestky, elektromotoru a lithium-iontových baterií. Základem nabídky se pak stanou mild-hybridní varianty, jenž Opel vyvíjí ve spolupráci s belgickou firmou Punch Powertrain. S čím nicméně již rozhodně nemůžeme počítat, to jsou ryze benzinové agregáty, stejně jako ty dieselové, které SUV sluší především.

Tímto posunem pochopitelně dojde ke zdražení, a to nejspíše dost podstatnému. Stačí se totiž jen podívat na rozdíl v cenách benzinového a hybridního Opelu Grandland X. První zmíněný startuje se slevou na 509 tisících korunách, zatímco druhý je k dispozici od 940 tisíc Kč. Kompenzovat to sice zčásti bude vyšší výbavou, stejně jako lze počítat s 224 koňmi místo 130, ovšem to takřka dvojnásobnou cenu ospravedlní jen stěží.

Grandland (jakkoliv vypadá mohutně) je přitom pouze 4,5 metru dlouhý a počítá s 2,67metrovým rozvorem, zatímco stávající Insignia dostala do vínku téměř pětimetrovou délku a rozvor 2 849 milimetrů. K mání je pak od 709 990 Kč, což znamená, že nová generace bude jako mild-hybridní SUV začínat daleko za hranicí jednoho milionu korun. A na 340koňový elektromobil by vám tak nemuselo stačit ani 1,5 milionu Kč.

Zdražuje se dnes na všech úrovních, tento skok by ovšem zákazníci Opelu nemuseli skousnout. Na šetření ale na druhou stranu mají ještě docela dost času, neboť Insignia předloni prošla modernizací a jako taková tedy ještě dva roky v prodeji vydrží. SUV by tak mohlo dorazit až někdy v roce 2024, přičemž předvojem se stane podobně koncipovaný Peugeot 5008. Na prodeje jsme zvědavi, nyní se Opel ve střední třídě jen trápí - ještě v roce 1997 prodal v Evropě 384 885 Vecter, loni dodal zákazníkům pouhých 21 133 Insignií. Přijít o skoro 95 % zákazníků během 24 let, to už je něco.

Nástupcem se stane velké SUV, které se postaví nad stávající Grandland X. Ten je přitom s hybridní jednotkou o více než 400 tisíc korun dražší než základní spalovací verze. Foto: Opel

Zdroj: Auto Express

Petr Prokopec