Autoforum

/

Foto: Hiščnik, tiskové materiály

Je to bez přehánění brutální off-roadové vozidlo, které zvládá překonávat i močály. Je ruské, o tom žádná, používá ale kromě obřích pneumatik také motory a převodovky japonských firem, které dnes do Ruska legálně dostat nelze. Putinovi to zjevně nevadí.

Letos v březnu se v Rusku konají prezidentské volby. A máme pocit, že kursy u sázkových kanceláří se tentokrát vypisovat nebudou, neboť i když se Kreml pokouší před okolním světem působit demokraticky, o vítězi je předem rozhodnuto. Stávající hlava státu Vladimír Putin není jediným kandidátem, tak daleko zase Rusové nezacházejí, soupeři jsou ale pečlivě vybíráni. V prvé řadě tedy nesmí vypadat příliš mladě, zároveň mají působit i velmi seriózně. Co je však nejpodstatnější, musí jít o politiky s takřka nulovou popularitou. Putin tedy zřejmě má na dalších šest let úřad v kapse.

Ruský prezident přesto aktuálně odstartoval svou kampaň za znovuzvolení, když se vydal vůbec poprvé jako hlava státu na poloostrov Čukotka. Tam mimo jiné navštívil speciální skleník, ve kterém se navzdory okolní teplotě okolo -25 stupňů Celsia pěstují rajčata či okurky. Pro nás je ale podstatné hlavně to, že si vyzkoušel tamního Predátora. Tedy off-roadové vozidlo Hiščnik, které je schopné překonávat nejen sněhové závěje, ale i močály, a to díky nízkotlakému obutí.

Za touto brutalitou stojí společnost Meg West, která byla založena již v roce 2007. Od té doby se věnuje jak neustálému ladění vozu, tak rozšiřování nabídky. Ta aktuální čítá hned šest modelů, z nichž pouze základní Hiščnik-29014 dostal do vínku dvě nápravy. Osazené jsou pneumatikami, jejichž průměr se v závislosti na volbě zákazníka pohybuje mezi 1 300 a 1 700 milimetry. O jejich roztáčení se stará turbodiesel Isuzu spojený s převodovkou od Toyoty.

Dost by nás zajímalo, jakým způsobem si firma nyní tyto jednotky shání, neboť jde o sankcemi zakázané zboží. To ostatně platí také o turbodieselech značek Kubota či Yanmar, které používají šestikolové verze Predátora. Ty nicméně mohou být osazeny také naftu spalujícími jednotkami čínských společností Raywin či Weichai. Znovu jim však společnost dělá převodovka od Toyoty. Že se našel nějaký způsob, jak ji používat dále, o tom ani nepochybujeme, v tom se Rusové ukázali být velmi kreativními.

U šestikolek se v případě pneumatik počítá s průměrem 1 700 až 1 780 mm, stejně jako u čtyřkolky pak skříň od Toyoty doplňuje ještě redukce ruské značky GAZ. Z jejích skladů pak ostatně pochází i nápravy, ty nicméně byly výrazně přepracovány. Disponují totiž systémem, který po stisku tlačítka v kabině dokáže pneumatiky nafouknout či upustit. Díky tomu může Predátor nejen do náročného terénu, ale také na veřejné silnice. K jeho řízení je však třeba oprávnění na traktor.

Do základního provedení se dvěma nápravami se vejde až šest lidí, případně může být kabina upravena tak, aby v ní dokázala přespat tříčlenná posádka. V případě šestikolek jsou již možnosti širší, interiér totiž dokáže pojmout až 14 sedících nebo 6 ležících cestujících. Standardní výbava pak kromě zmíněného zahrnuje střešní okno a kotoučové brzdy na všech kolech, připlatit si je možné za vzduchový podvozek. V nabídce je pak i různorodá venkovní kamufláž.

Co se cen týče, nejsou nepřekvapivě úplně lidové, byť nejsou ani nijak extrémně vysoké. Hiščnik-29014 startuje na 4,8 milionech rublů (cca 1,22 milionu korun), zatímco za základní šestikolku 3910 je třeba složit již 6 mil. RUB (1,53 mil. Kč). Další peníze pak nejspíše budou třeba spíše na hangár než garáž, neboť čtyřkolka měří 5 250 milimetrů na délku a její příbuzný se třemi nápravami dokonce 7 020 mm. Jejich tvůrci však dodávají, že servis lze provádět pomalu na koleni, a to i přímo v terénu. Typický ruský stroj? Vlastně ano, tedy až na tu japonskou techniku...

Zdroje: RIA Kremlipool@Telegram, Hiščnik

Petr Prokopec