Autoforum

/

Foto: Ural

Už zvládnutí teplot okolo -20 stupňů Celsia bývá pro řadu aut problém, tohle si musí poradit i s víc jak dvouapůlnásobkem. O běžných silnicích či teplém počasí si Uraly-427701-75 budou moci nechat jen zdát.

Od konce druhé světové války za dva roky uplyne již 80 let, a tak vám vlastní zážitky může podat stále méně pamětníků. Faktem nicméně zůstává, že řada automobilek v letech 1939 až 1945 nemohla pokračovat ve své dosavadní činnosti a místo toho začala z jejich montážních linek sjíždět válečná technika. Rusko je momentálně též ve válce, domácí výrobci ale stále mají značnou volnost, a mohou se tedy nadále věnovat strojům určeným k civilnímu či maximálně vědeckému využití.

Právě ve druhé oblasti se hodlá maximálně profilovat značka Ural. Ta se již nějaký ten pátek věnuje vývoji tzv. Arktického autobusu, přičemž nyní odhalili jeho předprodukční provedení. Ve srovnání s loňskou verzí tu máme jeden zásadní rozdíl, kabina totiž již není separována od zbytku karoserie. Motorová sekce je nicméně nadále vystrčena dopředu, což má zjednodušit opravy a údržbu. Vůz je totiž určen pro operace v oblastech s věčným sněhem a ledem, kde by odklopení kabiny - navíc nově neoddělené - nebylo praktické.

Novinka s označením Ural-427701-75 stojí na ocelovém rámu, jenž se dočkal nástavby z kompozitu, jejíž boky mají několik vrstev kvůli lepší tepelné izolaci. Ze stejného důvodu došlo na zmenšení prosklených ploch, zároveň však byly jednotlivé skleněné panely zesíleny. Vylepšen byl také ventilační a výhřevný systém, neboť „arktický autobus“ má běžně bez sebemenších potíží fungovat i při teplotách -50 stupňů Celsia.

Těmto podmínkám byla přizpůsobena i technika. Šestikolka totiž ke svému pohonu používá turbodiesel o výkonu 310 koní, jenž na všechny tři nápravy přenáší devítistupňový automat. Jelikož ale právě motorová nafta je náchylná na nízké teploty, dostal palivový systém funkci elektrického ohřevu. Izolována je i baterie, jíž může posádka ovládat přímo z kabiny. Brzdový systém pak má tzv. mokrý válec kvůli možné kondenzaci vody a jejímu následnému zamrznutí.

Každé z kol bylo rovněž osazeno masivními pneumatikami s velmi nízkým tlakem, v důsledku čehož se kolos má snadněji pohybovat po zasněžených pláních. To je s ohledem na jeho zaměření vítané, neboť Ural hodlá nabízet různé konfigurace. Verze pro převoz polárních výzkumníků přitom počítá se 22 sedadly, z nichž každé je osazeno portem na USB a bezdrátovým dobíjením mobilů. Uvnitř kabiny pak nechybí ani vzadu umístěná toaleta.

Kromě toho ovšem novinka bude vyráběna také jako pojízdná laboratoř či mobilní ambulance, která má i do vzdálených oblastí přivézt možnost vakcinace a podobně. Právě z těchto důvodů Ural vidí ve voze značný potenciál, ročně je totiž prý třeba zhruba 300 až 500 aut k podobným účelům. Výroba přitom odstartuje v příštím roce, ovšem zpočátku pouze v omezeném množství. Od roku 2025 však má továrna najet na plnou kapacitu, tedy na 500 kusů ročně.

Zdroj: Ural

Petr Prokopec