Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Jsme přesvědčeni, že právě v této době by podstatou politických rozhodnutí měl být tlak na maximální efektivitu, bohužel se ale děje pravý opak. Západní svět míří jedním směrem a i v USA hodlají nařizovat technická řešení aut smířeni s tím, že je to zdraží.

Politickou touhu po masové elektrifikaci aut jsme dosud spojovali hlavně s Evropou, případně pak s Čínou. Od definitivního vyhlášení výsledků posledních prezidentských voleb v USA je ale jasné, že stejným směrem zamíří i Spojené státy, otázkou bylo jen, s jakou intenzitou. Prezident Joe Biden nyní podepsal příkaz, dle kterého by v roce 2030 měla být polovina všech nově prodávaných vozů osazena elektrifikovaným pohonným ústrojím. Nejde o vymahatelnou legislativu, táto kvóta je pouze „cílem“, nicméně Bílý dům hodlá v mezičase podniknout i legislativní kroky, aby se tak stalo.

Detaily momentálně nebyly zveřejněné, nicméně dle Bidenovy administrativy mají hned dvě agentury pracovat na standardech, které začnou platit v příštích letech. Jejich základem je tzv. Kalifornská dohoda, tedy dohoda mezi státem Kalifornie a automobilkami BMW, Ford, Honda, Volvo a VW Group, která počítá se snížením emisních standardů pro modelové roky 2022 až 2025. Zároveň ovšem bude platnost limitu pro rok 2025 spojena i s rokem 2026, aby výrobci měli více času na jemnější přechod od spalovacího ústrojí k elektrifikaci.

Environmentální agentura EPA, která je pochopitelně do celé věci zapojena, počítá s tím, že v roce 2023 by emisní standardy měly být o 10 procent přísnější, než kdysi navrhované limity administrativy bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Souběžně s tím by pak každým rokem mělo dojít k dalšímu zlepšení o 5 procent. V roce 2026 by se tak průměrná spotřeba nových aut měla pohybovat okolo 6,2 litru na sto kilometrů.

Nové návrhy jsou tak ještě přísnější, než s jakými kdysi přišla podobně „zelená” administrativa Baracka Obamy. Ta požadovala, aby průměr v roce 2026 činil 6,4 l/100 km. I to je ale ve výsledku z evropského úhlu pohledu vlastně ještě přijatelný cíl, zvláště když v prvé řadě počítá s maximalizací potenciálu spalovacích jednotek. Ty by se totiž o snížení spotřeby a tedy i emisí měly zasadit především, zejména ve spolupráci s osmistupňovými a jinak pokročilými převodovkami.

Zajímavé pak je, že hybridy, plug-in hybridy a elektromobily se na snížení průměrné spotřeby mají podílet v minimální míře. Platí to však jen v souvislosti s oním rokem 2026, poté má pozvolna docházet k navyšování jejich podílu na trhu. Vláda přitom přiznává, že tímto tlakem dojde k dalšímu zdražení aut, hovoří v průměru o 1 000 USD (21 500 Kč) na jedno auto. Současně se pokouší tvrdit, že díky nižší spotřebě lidé uspoří 900 dolarů (cca 19 350 Kč) během celého životního cyklu na palivu, to je na rozdíl od onoho zdražení (které může v reálu ještě mnohem větší) jen vzdušný zámek.

Je navíc třeba podotknout, že ony teoretické úspory na palivu se velmi rychle mohou stát nereálnými. Jakmile totiž začnou státům vysychat daňové příjmy spojené s prodejem benzinu či nafty, velmi rychle si najde jiný způsob, jak naplnit pokladnu. Přičemž logickým krokem bude větší daňová zátěž elektřiny, a tedy zdražení provozu aut s elektrickým pohonem.

Je tedy třeba se připravit na to, že příští auta budou prostě dražší, protože politici se rozhodli ignorovat snahy o maximální ekonomickou efektivitu a předřadit jí cíle spojené s vyššími ohledy k přírodě. Ty by bylo možné považovat za rozumné, pokud by ovšem nebyly tvrdě spojovány s elektromobilitou, což nejen my, ale i nespočet vědců považuje za velmi krátkozraké a pomíjivé. Vyšší efektivita nikdy nepřišla s tím, že někdo něco nařídil na dekádu dopředu, musí jít o dílo postupného technického vývoje, který může dojít k úplně jiným řešením. Politici jej tlakem na jeden konkrétní způsob pohonu aut nepodporují, ale omezují. A obyčejným lidem, kterým tak zdraží auta, tím jen škodí.

Zdroje: Reuters, EPA

Petr Prokopec