Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Jak může tento člověk se svou strategickou inteligencí řídit něco jiného než náklaďák s mobilními toaletami, nám uniká, ale děje se to. Teď už bojuje nejen proti tomu, co sám kdysi chtěl, ale dokonce i proti úlevám, které si sám později vymohl. Co takhle konečně začít nazývat věci pravými jmény?

Roky tvrdě kritizujeme neschopnost většiny šéfů zejména evropských automobilek dojít k jakkoli smysluplným vizím pro budoucnost a bojovat za ně. To, co si obvykle dali za cíl, tedy přechod na elektrická auta během pár let, často ještě mnohem dřív, než se to Evropská unie pokoušela nařídit, postrádalo technický, ekonomický i obchodní fundament od A do Z. Jedinou myšlenkou bylo „někdo to nařídí a ono se to stane”, k čemuž - zjevně k překvapení mnohých - nedošlo.

Jedním z těch opravdu zaskočených se stal šéf Mercedesu Ola Källenius, který firmě nalajnoval osud výrobce výlučně elektrických aut od roku 2030. Bylo to od začátku tak neuvěřitelně pitomé, zvlášť vzhledem k tomu, co tato značka reprezentuje, že je skoro nepochopitelné, že se to stalo reálným cílem. Ale stalo - tento původně platný termín je des tak blízko, že je navzdory pozdějšímu odpískání takového záměru už fakticky znát v nabídce automobilky.

Proto nemáme skutečně novou třídu S (mělo za ní zaskočit elektrické EQS), proto se z klíčových modelů CLA a GLC staly nesmyslné elektromobily, které na poslední chvíli dostávají čínské spalovací motory jako z nouze ctnost, proto jsme stále svědky odhalování absurdních věcí jako elektrické AMG GT atp. V jednu chvíli to zkrátka byl plán, který rychle nezměníte, vývoj nového auta trvá roky.

Ironií osudu je, že Källenius pod tíhou okolností prozřel až do té míry, že nejenže odpískal plán nařídit elektromobily vlastním zákazníkům od roku 2030, začal dokonce i v roli šéfa sdružení ACEA bojovat i proti jejich obecnému nařízení od roku 2035. A vlastně uspěl, EU už tento záměr loni v prosinci začala zmírňovat. Ale jak? Hned po odhalení nových plánů jsme je označili za nejnesmyslnější „řešení”, jaké si lze představit, protože neřeší prakticky nic, je to zase jen iluze. Källeniovi ale trvalo tři měsíce, než to pochopil totéž.

Nově se tedy ve své duální roli nechal před kolegy z Auto News slyšet, že na oko 90% zákaz spalovacích aut k roku 2035 je ve skutečnosti „skrytý 100% zákaz jako doteď”, což opravdu vyžadovalo mohutné zapojení mozkových závitů. Stejně tak dochází ke geniálnímu závěru, že zbylé mechanismy EU se faktickou eliminaci spalovacích aut postarají ještě o několik let dřív, takže hrátky s „mírou zákazu” jsou vlastně zbytečné.

Ale buďme pozitivní - lepší na to přijít pozdě nežli později, nakonec šéf Mercedesu správně říká, že i upravená pravidla budou mít pořád za následek kolaps automobilového trhu v Evropě, neboť je jednoduše nelze splnit. „Pokud se trh s elektromobily v EU do čtyř let neztrojnásobí, výrobci v EU riskují extrémní pokuty,” říká. A něco takového jako 300% růst dnes více či méně stagnujícího odbytu stojícího v podstatě jen na dotacích a jiných regulacích je pochopitelně nemožně.

Taková slova lze vnímat pozitivně, ovšem místo toho, aby Källenius začal konečně volat po zrušení celé téhle nesmyslné doktríny a návratu k racionální evoluci neohýbající i přírodní zákony, navrhuje další nesmysl jako už platné uvolnění, které dalo výrobcům automobilů tři roky místo jednoho na splnění průměrných flotilových emisí CO2. Už to ale přece nic neřeší, je jen zametáním problému pod koberec, pokud z určitého cíle, který máte splnit každý rok mezi léty 2025 a 2027, uděláte průměrný cíl, který máte splnit během tohoto období. Je to jako když si dáte za cíl zhubnout o 10 kilo každý rok během tří let, pak to ale změníte na 30 kilo za tři roky. Co to mění? Jen vám to dává možnost zhubnout 30 kilo poté, co dva roky nebudete dělat nic, což přece není reálná úleva.

Nyní tak Källenius chce obdobné rozložení následných cílů dokonce do 5 let mezi roky 2028 a 2032. Je to znovu nic, je to „nezměna”, je to jenom odkládání stále stejného problému na později. Přitom snad už každý soudný člověk musí vidět, že se EU pokouší řídit neřiditelná a jediným cílovým bodem mohou být žádné regulace, tohle se prostě jednou zhroutí jako cíle RVHP.

Ačkoli se tedy lidé jako Ola Källenius nyní tváří jako ti, kteří chtějí něčemu pomoci, ve skutečnosti jsou těmi, které kdy tyto nesmyslné plány pomáhali zavést a sami je aktivně podporovali, nyní se mění v ty, kteří je svou pokračující strategickou zabedněností pomáhají udržet v sotva omezené platnosti. Je čas bouchnout do stolu a začít se chovat racionálně - než se stůl sám zhroutí a nebude už na čem stavět cokoli lepšího.

Zdroj: Auto News

Petr Miler