Autoforum

/

Foto: Daimler AG

Po všech peripetiích se něco podobného dalo očekávat, v návaznosti na dobré výsledky z poslední doby ale leckdo mohl čekat pozitivnější vývoj. Nedojde k němu, Mercedes se změní a možná ani sám neví, jak přesně.

O problémech Mercedesu píšeme už nějaký ten pátek, neboť nemají základy jen v současné koronavirové krizi či jiném nedávném dění. Potíže firmy pramení už z její dlouholeté oddanosti dieselovým motorům, které ovšem v posledních letech upadly v nemilost. Ne až tak u jeho zákazníků, tady problém není, ale u regulátorů, kteří začali jejich pozici na trhu značně komplikovat.

Klientům Mercedesu to nutně vadit nemuselo, tak si koupili benzin, když ale uvážíme to, jaká auta z hlediska velikosti a výkonu Mercedes typicky prodává, začalo mu to dělat problémy s plněním limitů spotřeby resp. emisí CO2. Když se k tomu pak přidalo, že menší modely, jež mohly průměrné emise snižovat, jsou samy o sobě pro automobilku problémem kvůli nízkým maržím a k tomu investice do elektromobility nepřináší kýžené ovoce, rozjel se kolotoč, ze kterého se Němcům nedaří vystoupit.

V posledních týdnech přišly povzbudivější výsledky za třetí kvartál letošního roku, snaha některých vnímat je jako projev udržitelnosti současné situace se ale neukázala být opodstatněnou. Šéf Daimleru, mateřské firmy Mercedesu, tak oznámil, že automobilka se v průběhu následujících let podstatně změní. A mnozí z toho radost mít nebudou.

„Během dalších pěti let se staneme menší společností. Čeká nás zásadní změna na straně pohonných jednotek,” řekl Ola Källenius. A asi tušíte, že auta na plyn třícípá hvězda vyrábět nebude. Snahou je posun k větší elektrifikaci, tedy přesně tam, kde se dnes Mercedesu příliš nedaří, a to na úkor všech ostatních řešení. Všechny změny tím nelze domýšlet, jedna je ale jasná - propouštění.

Källenius už dříve řekl, že značka skončí s řadou modelů jako takových, což pochopitelně umenší její prodeje, a tedy i výrobu, a tedy potřebu zaměstnanců. Nejde ale jen o zmenšení objemů produkce, méně personálu vyžaduje také výroba elektrických aut. Elektrický pohon pracuje v průměru okolo 200 komponentů, ten se spalovacími motory jich vedle toho potřebuje okolo 1 400, pochopitelně hlavně v samotném motoru (zbytek bývá velmi podobný).

Z evropského - a po prezidentských volbách v USA možná i amerického - hlediska to může být únosná strategie, jak chce Mercedes bodovat s elektrickým pohonem ve zbytku světa, nevyjímaje nevyzpytatelnou Čínu, je ale otázkou. Z Källeniova projevu byla cítit nejistota, aby také ne, situaci se ale snažil prezentovat optimisticky: „Přemýšlejte o tom jako o iPhonu, můžete do něj pořád něco přidávat, to je jeho krása,” řekl v narážce na to, že elektrické vozy umožňují snáze rozšiřování a vylepšování svých funkcí na dálku, což je pro automobilky dalším potenciálním zdrojem peněz.

To je jistě pravda, také je ale třeba dodat, že takový iPhone musíte každé nejvýše dva, možná tři roky vyměnit, protože jeho výkon pak už nejde s dobou a není možné si v něm ony nejmodernější funkce dopřát. Čeká to samé auta? Možná právě to je onen konečný cíl, ostatně už léta jsou stále více spotřebním zbožím. Přesto je otázkou, kolik lidí bude ochotno měnit co dva roky věc za statisíce či miliony, mobilní telefon za pár desítek tisíc je přece jen něco jiného.

Zdroj: Auto News

Petr Miler