Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Na první pohled se může zdát, že mladoboleslavská automobilka chce pomáhat přírodě, ona ale jen na oko řeší problém, který by vůbec nemusel vzniknout.

Z úst nejednoho experta už zaznělo, že elektromobilita je nejdražší a nejhorší formou boje proti klimatickým změnám. Pokud by politici chtěli něčemu skutečně pomoci, vsadili by na mnohem pestřejší paletu řešení zahrnující třeba i syntetická paliva. Ta pochopitelně mají škraloup v podobě vysoké energetické náročnosti jejich výroby, snadno jej ale vykompenzují tím, že nemají žádný další. Při jejich využití je možné zachovat stávající čerpací stanice, u který se jen změní obsah nádrží. A úpravami nemusí projít ani existující automobily, což znamená, že stávající globální evropská flotila čítající skoro 300 milionů aut může téměř ihned srazit emise o neskutečných 85 procent.

Není to ona lákavě vypadající, nicméně beztak nereálná „stovka” spojovaná s elektromobily, které jsou popisovány jako jediné čisté. Že skutečnost je jiná, stvrdilo i 171 předních vědců, jejich názor byl ale jednoduše ignorován. A tak nás v následujících letech čekají spíše komplikace, které mohou vést k devastaci jednoho ze stěžejních ekonomických pilířů mnoha států. Nová auta nebudou zdaleka pro každého, jak ukazuje i vývoj v mnohem bohatším Nizozemsko. Na něco takového se výrobci musí připravit, přičemž nevyhnutelné propouštění je jen ten první dopad - obtížná návratnost enormních investic může způsobit i další komplikace.

Problém je v tom, že do takového rizika se pouštíme v momentě, kdy víme, že elektrická auta mají řadu špinavých tajemství, z nichž tím největším jsou akumulátory. Musí být energeticky náročně a neekologicky vyrobeny, aby pak po sedmi nebo osmi letech a 156 tisících km byly dále pro pohon auta nepoužitelné a celá auta leckdy ani neměla šanci kompenzovat „emisní batoh”, který jim byl s bateriemi pověšen na záda.

Automobilky o tomto hovoří velmi nerady, nyní ale tento zásadní problém elektrických aut nepřímo přiznává Škoda. Představila totiž jedno z jeho možných budoucích řešení, které je ale podle nás jen projevem snahy „něco dělat” bez šance čemukoli reálně prospět. Je jím jakýsi druhý život oněch baterií, které už nemohou být použity v autech. Mladoboleslavská automobilka je chce sloučit do jakýchsi obřích boxů, ze kterých následně budou napájené její showroomy a servisy.

Problém je v tom, že akumulátory energii nevytváří, jen ji uchovávají, a tak k nim budou u dealerství značky instalovány také solární panely. Životnost baterií má být tímto způsobem prodloužena o 15 let. To ale vypadá dobře jen na první pohled, na ten druhý je jasné patrná nesmyslnost celé věci, která maximálně prospěje emisně náročné výrobě dalších věcí, které by v prvé řadě vůbec nemusely vzniknout.

Kdybychom se nehnali po hlavě jen do výroby elektrických aut, nemusely by vzniknout ony baterie a nemuseli bychom pro ně uměle vymýšlet dodatečné využití. Elektřina může stejně jako u servisů efektivněji vznikat ve velkých solárních elektrárnách a do servisů putovat s pomocí současné, dostatečně robustní rozvodné sítě. Solární panely v místě spotřeby beztak nebudou stačit pro showroom a servis, takže dealerství na oné síti budou muset být připojena též. Čemu tohle může aspoň teoreticky pomoci?

Že čistota elektromobilů je už kvůli akumulátorům velmi pomíjivou věcí, upozorňuje i nový argentinský dokument, který si můžete prohlédnut níže. Ten se zaměřuje na těžbu lithia, která v zemi probíhá a výrazným způsobem poškozuje jak půdu, tak spodní vody. A co více, doslova krade životadárnou tekutinu místním komunitám.

Lithium se totiž těží tak, že v rámci obrovských solných plání dochází k extrakci solných spodních vod, jenž následně vysychají v obrovských rezervoárech. Aby pak bylo možné získat karbonát lithia, je zapotřebí zbytky v těchto nádržích vyčistit pitnou vodou. Na jednu tunu lithia je přitom třeba dvou milionů litrů vody, načež není divu, že v rámci dokumentu je třeba taková Greta Thunberg rázem vylíčena jako škůdce.

Dá se navíc předpokládat, že problémy budou jen eskalovat, protože lithia a dalších vzácných kovů bude třeba víc a víc. Ovšem proč by se politici měli zabývat tím, co není v Evropě vidět, že?

Zdroj: Škoda Auto

Petr Prokopec