Autoforum

/

Foto: Bugatti

Pokud bychom se měli zamyslet a definovat práci snů, tahle by k tomu měla sakramentsky blízko. Tento muž se skutečně už 17 let živí tím, že řídí všechna nová Bugatti a schvaluje je pro expedici, osedlal přes 90 procent všech kdy vyrobených vozů značky.

Možná již víte, že Bugatti nepředává svá auta zákazníkům s nulovým počtem najetých kilometrů. Důvodem je poněkud neobvyklá kontrola kvality, která zahrnuje jízdu po dálnici, ve městě i na uzavřené letištní ranveji. Automobilka z Molsheimu si totiž chce být naprosto jistá tím, že její auta fungují bezvadně a budou schopna uplatnit své výjimečné schopnosti kdykoliv a kdekoliv. Celý proces je tak nadmíru vzdálen od kontroly kvality Tesly, kde zřejmě některé exempláře po zkompletování nikdo ani neprohlédne. Bugatti jsou oproti tomu testována v reálném světě jako za starých časů.

Snad ještě více ohromující je skutečnost, prakticky všechny vyrobené vozy značky odřídil jeden jediný muž. A jelikož se o něm prakticky nic neví, Bugatti se rozhodlo tento stav změnit. Seznámit se tedy můžeme se Stevem Jennym, který vyrostl v Alsasku. V roce 2004 se od svého kamaráda doslechl, že slavná značka prochází vzkříšením a prototypy budoucího Veyronu prohání po soukromé dráze v Colmaru. Na dané místo tak zamířil a dal se s tamními techniky do řeči. O měsíc později si byl prohlédnout nové zázemí značky v Molsheimu a jelikož byl vším nadšený, zaslal na personální oddělení svůj životopis s tím, že by rád dělal testovacího pilota.

Jak asi tušíte, vysněnou práci dostal. Jeho úkolem bylo zajistit, aby každé Bugatti splňovalo naprosto stejná kritéria. Aby toho ovšem mohl dosáhnout, musel nejprve veškeré ověřovací procesy vymyslet. Automobilka následně dle jeho pokynů postavila místnost, ve které dochází na kontrolní měření a kompletní analýzu. Nepřekvapivě tak dodává, že „nejde o Bugatti, dokud ho Steve neschválí“. Jde nicméně jen o jednu část náročné kontroly, tou další je ona testovací jízda. Ještě před ní však Jenny prověří, že vůz má homologaci pro daný region, do kterého míří. Stejně jako konfiguraci požadovanou zákazníkem.

Teprve poté dochází k zažehnutí šestnáctiválcového motoru a přibližně 300kilometrové projížďce po alsaském regionu. Během této jízdy Steve musí prověřit naprosto vše, součástí procesu je tedy i silnice s hrbolatým povrchem, kterou absolvuje v rychlosti 80 km/h. Kontroluje přitom hlavně míru komfortu a hluku. Na uzavřené letištní ranveji v Colmaru poté pro změnu dochází na test systému launch control, stejně jako na chování v rychlostech přesahujících 300 km/h. Dále pak Steve zkoumá, jak se vůz chová při prudkém zabrzdění z rychlosti 200 km/h, zda dojde k zapojení vzdušné brzdy a prověrce ESP.

Následně Jenny zamíří zpátky do továrny, kde si projde veškeré své poznámky. Pokud je vše v pořádku, technici vymění olej v převodovce, dodají vozu jeho správná kola a připevní i odpovídající spodní panely podvozku. Následně pak každé Bugatti zamíří na další kontrolní jízdu, v důsledku čehož mají předávané exempláře najeto mezi 350 a 750 km, dle toho, zda je třeba některé procesy zopakovat či nikoliv. Nudnou práci tedy Steve rozhodně nemá, ostatně s nájezdem přes 350 tisíc kilometrů je stoprocentně nejčastějším uživatelem Bugatti na světě.

„Musíte každou buňkou svého těla cítit, co auto dělá, zda správně reaguje. Technická expertíza při takovém úkolu sice pomůže, ale klíčové jsou zkušenosti. Klikaté silnice v pohoří Vosges jsou pro takové jízdy ideální,“ popisuje svou práci Steve. A dodává, že „každý den je unikátní. Řízení těchto aut je pro mě nekonečnou zábavou.“ Tomu lze snadno věřit, stejně jako je bezesporu každý zákazník Jennymu vděčný za to, že mu jeho Bugatti pořádně vyzkoušel a zajel, však někteří s ním oněch 350 až 750 kilometrů nenajedou ani za rok.

Zdroj: Bugatti

Petr Prokopec