Autoforum

/

Foto: Dodge

„Jak prosté, milý Watsone!” chce se zvolat. Zatímco mnohé automobilky tápou, jak nakopnout prodeje od počátku nesmyslně koncipovaných novinek, u Stellantisu si o rekordní prodeje řekli tím, že 15 let nabízenému modelu vrátili motor, který lidem dříve sebrali.

V normálně fungujícím světě, na normálně fungucícím trhu by takový Dodge Durango už dávno neměl šanci na větší obchodní úspěch. Třetí generace tohoto SUV se totiž začala vyrábět již 14. prosince 2010, tedy před dlouhými 15 lety a několika týdny navrch. Od té doby se na trh dostala záplava konkurentů, dokonce v několika generacích. S těmi pak navíc nejsou spojené jen modernější technologie, ale často také více prostoru uvnitř nebo nižší cena. Durango by tedy vlastně jen mělo smutně postávat na dealerských parkovištích. Faktem ale zůstává, že se na nich loni příliš neohřálo.

Dodge totiž ve Státech prodal 81 168 kusů, což není jen posun o 37 procent vůči roku 2024, ale vůbec nejlepší výsledek za posledních dvacet let. Jinými slovy, třetí generace se nikdy neprodávala tak dobře jako v předchozích 12 měsících. A k bezprecedentnímu úspěchu stačilo jediné - dát lidem to, po čem opravdu touží. Ještě za vlády bývalého šéfa Stellantisu Carlose Tavarese se totiž začalo mluvit o tom, že Durango skončí s osmiválcem. Ten se ale nakonec loni stal standardní pohonnou jednotkou.

Dodge navíc dokázal zdánlivě nemožné a verzi SRT Hellcat produkující 720 koní začal vůbec poprvé nabízet ve všech 50 amerických státech. SUV díky tomu šlo na dračku tak moc, že automobilka nakonec musela vrátit zpět do nabídky šestiválec, protože osmiválce nestíhá vyrábět. S nimi přitom Durango startuje na 43 290 dolarech, tedy na 900 tisících korunách, což na jednu stranu není žádná láce. Jenže kombinaci tří řad sedadel a motoru Hemi se evidentně nedá odolat.

Výsledky stárnoucího SUV ještě víc vyniknou při pohledu na výkony značky jako takové. Dodge si totiž meziročně pohoršil, a to o nemalých 28 procent. Velkou zásluhu na tom má elektrický Charger, který se nestal podobným hitem jako jeho benzinový předchůdci. Značka totiž za celý loňský rok dokázala prodat pouhých 7 421 kusů. A tragický byl hlavně čtvrtý kvartál - 346 prodaných aut za celé tři měsíce je obrovské fiasko.

Střelou mimo terč se však ukázalo být i menší SUV Hornet. To s osmiválcem k dispozici není, místo toho klientela loni mohla volit jen mezi benzinovým dvoulitrem a 1,3litrovým plug-in hybridem. Ani jedno jí ale příliš nenadchlo, načež bylo prodáno jen 9 365 aut, tedy o 54 procent méně než předloni. V podstatě tak jediné, čím se Dodge může utěšovat, je skutečnost, že klon překonal originál a jako takový válcuje dokonce dvě další značky Stellantisu.

Hornet je totiž jen trochu jinak stylizovanou Alfou Romeo Tonale. Toto provedení ale v USA loni dosáhlo jen na 2 414 registrací (-29 %). Celkově pak italská automobilka zákazníkům předala 5 652 aut, v průměru tak nezvládla prodat ani 500 kusů měsíčně. I ona si ale může říkat, že situace může být ještě horší. Fiat si totiž připsal pouze 1 321 registrací, z toho na čtvrtý kvartál připadlo pouze 84 vozů. Ano, čtete správně, Italové v USA za poslední tři měsíce neprodali ani jedno auto denně.

Ve světle toho všeho je úspěch Dodge Durango ještě působivější, koneckonců loni šlo o sedmý nejlépe prodávaný vůz celého Stellantisu ve Státech. Ona 720koňová verze se navíc v Kalifornii a dalších státech stala legální až před koncem roku, pročež letošek nakonec může být ještě úspěšnější. Přitom opravdu stačilo přesně to, čím by se měla řídit každá automobilka - tedy nabídnout lidem přesně to, po čem touží, a ne jít na ruku pouze úřadům. Anebo si od vás snad něco koupí? Třeba 81 tisíc aut?

Zdroj: Stellantis

Petr Prokopec