Autoforum

/

Foto: Hyundai

Hyundai jede podle hesla „závazky předhánějí úkoly”, a tak v EU vyřazuje ze své nabídky výkonné spalovací modely, aniž by muselo nebo za ně mělo jakoukoli smysluplnou náhradu. Ostrá i20 N tak už neexistuje jen u nás, jinde se dočkala novinek.

Když se podíváte na hybridní a elektrickou nabídku Hyundai, zjistíte, že vlastně nevypadá špatně. Je totiž nejen členitá, ale ve výsledku i relativně dostupná. Třeba taková Kona, což je 4,35 metru dlouhé SUV, je k mání od 709 990 Kč v případě spojení spalovacího a elektrického pohonu, zatímco za ten čistě bateriový je třeba dát o 110 tisíc korun víc. Pravda, v té chvíli se nůžky mezi ryze benzinovou verzí startující na 509 990 Kč rozevřou opravdu hodně, nicméně snadno by mohlo být i hůř.

V důsledku toho je u nás Hyundai se svou elektrifikovanou nabídkou vcelku úspěšné, se 400 prodanými elektromobily a 170 hybridy za prvních osm měsíců jsou na tom Korejci lépe než třeba Volkswagen (340 a 124 registrací). Je to sice spíš než cokoli jiného vítězství jednookého mezi slepými, ale i to se počítá. Automobilka tak mohla tohoto stavu využít k tomu, aby zachovala v prodeji výkonné spalovací vozy jako i20 N nebo i30 N, tedy dostupné ostré hatchbacky, jejichž „emisní stopu” by optikou flotilových průměrů sledovaných EU takto snadno vykompenzovala. Ale to se nestalo.

Korejci na počátku roku bůhvíproč došli k názoru, že tahle auta zařízne a ve sportovním segmentu budou nabízet už jen násobně dražší elektromobily. Něco takového je holý nesmysl, který se rovná servírování hovězího steaku vegetariánům, neboť pokud existuje segment, pro kterou se bateriový pohon nehodí, je to právě ten sportovní. Jakkoli lze totiž sice uznat působivou dynamiku v přímém směru, tím benefity končí. Dále už je třeba počítat jen s vysokou hmotností, absencí zvuku a mizerným dojezdem při vysokém nasazení.

Je pak sice hezké, že Ioniq 5 N dostal do vínku zvukový generátor, který ze všech elektromobilů simuluje soundtrack spalovacího ústrojí asi nejlépe, jenže stále jde o velmi nepřirozené tóny, jenž lze pro změnu přirovnat k tofu hamburgeru, který žádný milovník masa obdivovat nebude. Korejci tak vlastně sami sebe vymazali z hledáčku řady lidí, aniž by k tomu měli řádný důvod. Ostatně třeba model i20 N měl na kontě 158 gramů CO2 na kilometr, tedy jen o 27 víc než verze 1,0 s automatem. Byl to dogmatické, obchodní cit postrádající rozhodnutí, nic jiného.

Kolik sportovních verzí se přitom prodalo? Přesný údaj neznáme, rozhodně ale nešlo o velkou porci z celkových loňských 1 177 registrací tohoto modelu. A jinde tomu asi nebylo zásadně jinak. Opravdu tedy nebyl důvod, aby spalovací „eNka“ zmizela. Korejci se ale rozhodli, že zkrátka nezapadají do jejich image, pročež dnes jen mohou litovat. Stejně jako pro změnu my můžeme s poněkud navlhlýma očima koukat na ty trhy, kde je možné sportovní deriváty stále ještě pořídit.

Jednou z těchto zemí je Austrálie, kde se právě i20 N dočkala lehčí modernizace. Ta ponechala prostor pod kapotou nedotčený, přední kola tak i nadále roztáčí přeplňovaná jedna-šestka naladěná na 204 koní. Samotné 18palcové kované ráfky ale mají nový design, přičemž jejich stříbrný povrch kontrastuje s červenými třmeny brzd. Lehce přepracován byl pak i přední nárazník či výplň čelní masky, zatímco loga a emblémy jsou vyvedené v matné černi.

Uvnitř je novinek ještě míň, v podstatě jde o modernizovaný multimediální systém, jiné osvětlení a zrevidované emblémy. Jenže ono vlastně nic dalšího není potřeba, neboť jediným soupeřem tohoto hot hatche je Volkswagen Polo GTI. Australská klientela si přitom právě na sportovní verze potrpí, showroomy Hyundai tak bude od listopadu, kdy modernizovaná verze doraz, brát útokem i přes drobné navýšení ceny na 35 500 AUD (cca 558 tisíc Kč). Není to vlastně až tak málo, ale ve srovnání s Ioniqm 5 N za 1,8 milionu...

Zdroj: Hyundai

Petr Prokopec