Autoforum

/

Foto: Chevrolet

Spousta lidí bude říkat, že jde o „americkej kýbl”, je to už ale jen předsudek. Technicky vytříbené auto s výkonem až 1 079 koní je tak rychlé, že do země zašlapává i první evropskou ligu supersportů.

Chevrolet Corvette nikdy nebyl vyzyvatelem vrcholných evropských supersportů. To nemyslíme nijak urážlivě, k americkému sporťáku dlouhodobě chováme nemalý respekt. Ovšem i navzdory němu jej nešlo dekády nešlo brát za víc než za přece jen jednodušší alternativu těch nejlepších sportovních aut. V roce 2019 ale přišla na svět osmá generace Vette, která znamenala historický předěl - vůbec poprvé se motor auta přesunul zpoza přední kapoty za hlavy cestujících. Souběžně s tím pak americká automobilka následovala třeba příkladu Ferrari a dala publiku na výběr jen jednou převodovku, nepřekvapivě jen tu automatickou.

Již základní provedení C8 Stingray naznačilo nemalý potenciál, ovšem až teprve verze Z06 odhalená v roce 2021 začala světu vyrážet dech. Do jejích útrob totiž zamířil nový 5,5litrový atmosférický osmiválec s plochou hřídelí, který produkuje nejen 679 koní, ale také natolik působivý zvuk, že v Maranellu začali lomit rukama. V té době ale ještě nikdo mimo Chevrolet nevěděl, co má teprve přijít. O to více letos v létě každého šokovala nová varianta ZR1, která taktéž dostala 5,5litrový motor, ovšem doplněný dvěma turby.

S touto pohonnou jednotkou už Corvette evropskou ligu nejen dorovnává, ona ji rovnou o několik parníků překonává. Motor totiž produkuje 1 079 koní, tedy víc, než kolik mělo svého času na kontě Bugatti Veyron. S tím by přitom Chevrolet dokázal téměř držet krok i v případě maximálky, neboť prezident koncernu General Motors Mark Reuss dosáhl s vývojovým prototypem hodnoty 375 km/h. To je více než působivé na vůz, který stále ještě lze považovat za dostupný - přesnou cenu zatím neznáme, auto má ale startovat okolo 180 tisíc USD, tedy asi 4,3 milionu Kč. Jaké srovnatelné auto za takové peníze koupíte? BMW M3 CS vás snadno přijde na podobnou sumu s polovičním výkonem.

Mezi nepublikovaná data pak dosud patřilo také zrychlení na stovku, nově však automobilka vyplnila i tuto mezeru v technických parametrech. Víme tedy, že základní ZR1 zvládne dosáhnout mety 60 mil v hodině (neboli 97 km/h) za pouhých 2,5 sekundy, zatímco čtvrtmíli zdolá za 9,7 sekundy při koncové rychlosti 245 km/h. Pokud nicméně zákazníci sáhnou po paketu ZTK Performance, mohou počítat s 2,3 a 9,6 sekundami, respektive s tempem 241 km/h.

Něčemu takovému lze pouze zatleskat, jakkoliv odpůrci Chevroletu možná poukážou na ještě působivější čísla, s nimiž je spojen dnes již nevyráběný Dodge Challenger SRT Demon 170. Ten totiž dokázal zvládnout stovku za 1,66 sekundy a čtvrtmíli za 8,91 sekundy. Je ale třeba dodat, že v té chvíli jeho jednotka spalovala biopalivo E85, se kterým 6,2litrový HEMI produkuje 1 039 koní. Při natankování regulérního 93oktanového benzinu by ale měl na kontě „jen“ 900 koní.

Nejde tu ale jen o odlišné palivo (Corvette k daným výsledkům došla s tím 93oktanovým), ale také o další podmínky. Zatímco ZR1 zmíněných časů dosáhla po pevném startu na normálním silničním povrchu, Dodge měl k dispozici tzv. one foot rollout. Stopky se tedy v jeho případě zapnuly až poté, co vůz ujel prvních 30 centimetrů, během kterých se výkon teprve pořádně přenáší skrze pneumatiky na silnici. Mimo to se pohyboval na dragstripové dráze s mnohem přilnavějším povrchem, o použitém obutí ani nemluvě.

Bez těchto zvýhodnění by tedy nejspíše i Demon 170 krátce po startu koukal Chevroletu na záda, stejně jako to čeká třeba majitele Ferrari SF90 Stradale či Lamborghini Revuelto - oba vozy totiž k dosažení stovky potřebují 2,5 sekundy. Pod kapotou přitom nemají jen čistě spalovací ústrojí, ale taktéž elektromotory. Ovšem ani ultra-drahá a ultra-těžká plug-in hybridní technika jim nepomáhá porazit „americkej kýbl“, spíše naopak ji lze vnímat jako negativum.

Zdroj: Chevrolet

Petr Prokopec