Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Podobný krok je obvykle vyjádřením přesvědčení víry výrobce v to, že ten či onen produkt zákazníka uspokojí, i když o tom sám pochybuje. Opravdu to ale bude platit v případě těchto kontroverzních aut? Odpovědí budiž i to, že tato možnost nebude úplně zadarmo.

Některým lidem elektromobil vyhovuje, jiným zase ne. Pokud by výrobci s takovými auty přišli jen jako s další alternativou, se kterou mohou a nemusí uspět, asi by to bylo každému jedno. Jenže tak to není. Ještě nedávno téměř každý výrobce plánoval, že dříve nebo později nebude nabízet nic jiného, ať už si zákazníci přejí cokoli, což vnímání elektrických vozů rozhodně nepomohlo. Jasná většina zákazníků si je tak dál odmítá kupovat, což téměř každého výrobce přimělo ony plány zase přehodnotit.

Automobilky a jim naklonění politici přesto dál pracují na tom, aby alternativa do budoucna stejně neexistovala. Vymysleli si tak všemožné mechanismy, které spalovací auta diskriminují a elektrická protežují, což při nezájmu o ně vede k tomu, že výrobcům - paradoxně - hrozí vysoké pokuty za neplnění cílů, o které se sami u politiků zasadili s vidinou dosažení umělé výhody. A svízelná je situace hlavně ve Velké Británii, která jde na ono nařizování ještě trochu rychleji než jiné země .

Existuje tak pevně stanovené procento, jaké musí elektromobily každoročně na celkových prodejích tvořit. Letos se mělo jednat o 33 procent, ovšem politici nakonec tento podíl snížili na 28 procent. I tak je ovšem daná meta pro většinu výrobců nedosažitelná. Vybrat si tedy mohou, zda si koupí jakési odpustky od těch, kteří elektromobilů prodávají víc, než musí, nebo zaplatí ony pokuty. A vlastně je tu ještě jedna možnost, která vysvětluje, proč všichni sypou do těchto vozů takové peníze, i když je skoro nikdo nekupuje - nějak zajistit, že jich prodají přece jen víc a odpustkům i pokutám se vyhnou.

Může jít o cokoli - reklamu, slevy i jiné akce. S jednou takovou - docela troufalou - nyní přišel právě ve Velké Británii Volkswagen. Ten rozjel kampaň zvanou ID.Promise, v jejímž rámci si lidé mohou koupit německý elektromobil a ověřit si během 100 dnů po koupi, zda jim opravdu vyhovuje pro každodenní využití. A pokud zjistí, že ne pak jej mohou automobilce vrátit.

To zní ještě troufaleji, než by vás napadlo, VW si ale zase tak jistý v kramflecích není. Ryzí vrácení možné není, automobilce za něj musíte zaplatit 3 procenta kupní ceny, což jsou v tomto případě desetitisíce korun. Na jednu stranu je to pochopitelné - odradí to oportunisty a automobilce to pokryje aspoň část nákladů, ale jako bůhvíjaký „promise” celá akce najednou nevyznívá. Je to velká překážka, pro kterou si řada lidí auto jistě nechá, i když bůhvíjak spokojení nebudou. Navíc platí, že vrácený elektromobil bude poškozený či jinak citelněji opotřebený, automobilka si může naúčtovat další peníze za jeho vrácení do bezvadného stavu. Což také může vyjít pěkně draho.

Jakkoli tedy kampaň ID.Promise působí odvážný a předsudky potenciálně popírající nápad, ve výsledku může pro VW dopadnout dost mizerně. VW může skončit s velkou záplavou na oko prodaných, ale reálně vrácených použitých elektromobilů na svých parkovištích (ale možná mu i to bude stačit), nebo s podobnou záplavou nespokojených klientů, kteří si upřímně chtěli elektromobil zkusit, vrátili ho po normálním využití a zůstali naštvaní, že budou platit jak mourovatí. A u VW už si nic nekoupí.

Možná bychom tedy raději nabízeli to, co lidé chtějí a budou ochotni přijmout za své i bez podobných akcí. Ostatně, jak už ukázaly mnohé statistiky, ke spalovacím autům se po delší zkušenosti s těmi elektrickými vrací velmi podstatná a stále větší část jejich majitelů. A nemáme pocit, že by Volkswageny ID byly svou povahou něco, co by dokázalo tento trend narušit...

Zdroj: Volkswagen

Petr Prokopec