Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Měla to být jedna z výkladních skříní celého koncernu, jakýsi symbol jeho nadvlády nad automobilovým světem ukazující, že si může dovolit investovat i do designových továren. Nevyšlo to poprvé, nevyšlo to ani podruhé. Teď je se slavnou prosklenou fabrikou zřejmě definitivně amen.

Prosklená továrna neboli Gläserne Manufaktur je jednou z nejznámějších automobilových továren světa. Volkswagen ji otevřel v roce 2002 ještě pod vedením Ferdinanda Piëcha coby jakýsi statusový symbol. Chtěl tím jasně ukázat, že ostatní jen neporáží, ale že je zašlapává do země, to byl Piëchův styl. Zatímco mnozí konkurenti byli tehdy rádi, že s minimálními maržemi vyrábí své levné kompakty v klasických továrenských halách, VW začal na automatizované lince v továrně jako z křišťálu vyrábět svůj Phaeton. Spálil se.

Prodeje vlajkové lodi nikdy nedosáhly plánovaných hodnot a v roce 2016 Němci luxusní sedan pro Evropu či Spojené státy odpískali v jeho stále první generaci. Nástupce se auto dočkalo jen v Číně, a tak slavná drážďanská továrna osiřela. Koncern chvíli nevěděl, co si s ní počne, následně ale prošla změnami a stala se výkladní skříní jeho přechodu na elektromobilitu. Místo Phaetonu tak nejprve zaujal e-Golf, od roku 2021 se za prosklenými venkovními panely vyrábí model ID.3. Měl to být další nabubřelý signál světu - vy si lámete hlavu s elektromobily, my si tu vyrábíme v proskleném hradě modely ID. VW se ale spálil podruhé.

Modely ID jsou prodejním fiaskem, jsou drahé a nekonkurenceschopné jak vedle spalovacích modelů samotného VW, tak řady elektromobilů jiných značek. S koncem německých dotací navíc i z toho mála zbývá ještě méně, a tak automobilka kvůli nezájmu o elektromobily omezuje výrobu a propouští i jinde. Gläserne Manufaktur je za takových okolností další na ráně. A vypadá to, že jednu pořádnou opravdu schytá.

Německý Automobilwoche s odvoláním na své zdroje uvádí, že VW hodlá výrobu v této továrně zcela ukončit, a to právě kvůli nezájmu o model ID.3 a další elektrické vozy značky. Šéf koncernu Oliver Blume už dříve zavelel k úsporám a trápící se podnik se na mušce snad ani nemohl neocitnout. Jeho roční provoz má Volkswagen vyjít na 60 až 70 milionů Eur (cca 1,46 až 1,7 mild. Kč) ročně, konec výroby by měl z této sumy ušetřit desítky procent. Osud zhruba 300 stávajících zaměstnanců je ve hvězdách - propuštění se dočkat nemají, to ale těm z Cvikova říkali též.

Pokud jsou tyto informace přesné, dost by nás zajímalo, co přesně továrnu čeká. Nejde totiž o jednu malou halu, nýbrž podnik, jehož montážní linka má celkem 1,5 kilometru. VW nebude mít jak dané prostory využít - na sklad náhradních dílů je jich škoda, o možnosti přesunout sem vývojové oddělení se kvůli snadné špionáži ani nedá mluvit. Navíc, pokud automobilka opravdu nehodlá dotyčné zaměstnance propustit, zjevně je bude muset přeškolit. Znovu se ale musíme ptát, k čemu to bude.

Automobilka navíc doufala, že by zájem o bateriový pohon mohla nakopnout výstavbou továrny na výrobu akumulátorů v Evropě. Tento plán se ovšem podle samotného VW hroutí poté, co politika EU vyšroubovala cenu elektřinu na starém kontinentu do nevídaných výšin a baterky se VW vyplatí i s clem dovážet z Kanady nebo Číny. Vlastně by nás tak nepřekvapilo, kdyby se Němci chystali k opravdu zásadnímu kroku a z celé továrny udělali leda něco jako muzeum. Nebo také vůbec nic, i když je otázkou, komu by pak celé zařízení během zřetelné deindustrializace Evropy prodali.

Zdroj: Automobilwoche

Petr Prokopec