Autoforum

/

Foto: Tesla

Na Youtube se neangažují jen lidé vybalující nové mobily nebo dámy předvádějící poslední novinky v líčení, publikuje tam i vědec zabývající se systémy autonomního řízení. A z nápadů Tesly není vůbec šťastný.

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají, říká se. Tohle přísloví se dá velmi dobře vztáhnout na jednání Tesly, pro kterou se jedním z pilířů úspěchu staly její pokusy o systémy autonomního řízení. Automobilka s ústředím původně v kalifornském Fremontu, jenž loni vyměnila za texaský Austin, už v roce 2014 vyrukovala přišla se systémem Autopilot, který ve své podstatě neuměl o mnoho více než chytré adaptivní tempomaty konkurence. Ale tvářil se tak, že umožní řidiči pomalu přesednout na zadní sedadla a nechat jej odvézt se na místo určení.

Autopilot ve skutečnosti plně autonomní jízdu pochopitelně neumožnil a nakládání s ním výše popsaným způsobem bylo velmi nebezpečné. I proto nakonec Teslu v roce 2016 opustil její dosavadní partner, společnost Mobileye, dle kterého automobilka příliš tlačila na pilu. Systém totiž vypustila do oběhu jako testovací, čímž ze svých zákazníků udělala pokusné králíky. Ti se však kupodivu necítili zneužiti, místo toho přijali roli průkopníků technologie, jež má potenciál změnit budoucnost.

Jak nyní uvádí Mahmood Hikmet, vědec zabývající se studiem systémů autonomního řízení, na špek Tesle skočili nejen zákazníci, ale především investoři. Těm totiž stačila víra, stejně jako slova Elona Muska, že Autopilot je mnohonásobně bezpečnější než lidé. Ti jednají pod vlivem emocí, mohou být unaveni či zkrátka nevidí to, co dokáží radary zaznamenat na vzdálenost několika set metrů. Autonomní technologie tedy jednoduše měla silnice zbavit mrtvých.

Tato teorie měla od začátku velké trhliny a definitivně padla ve chvíli, kdy v roce 2016 zemřel v Tesle Joshua Brown, který systému Autopilot věřil až příliš. Jak ale Hikmet naznačuje, jeho smrt do jisté míry jen pozměnila morální měřítka publika. Dle investorů byla jeho jízda zběsilá, tím vina padla na něj a nikoli na Teslu. Faktem ale je, že byť automobilka si mohla nad nehodou umýt ruce po právní stránce, její systém ani v nejmenším nezaregistroval obrovský tahač s přívěsem, který vozu zkřížil cestu. To není situace, ve které by si systém vedoucí k silnicím bez nehod mohl dovolit selhat.

Na Teslu v té chvíli dopadla i kritika, často však jen v souvislosti se zavádějícím názvem. V případě samotného systému se pak Tesla sice pokoušela o další vývoj mířící ke kýženému cíli, když ale v roce 2019 zemřel za podobných okolností jako Brown také Jeremy Beren, bylo zjevné, že Autopilot jako takový už je marketingově problematický. O rok později tak Tesla představila FSD (Full Self-Driving), tedy „Plné automomní řízení”. To je ale nakonec jen ještě větší absurdita.

Znovu těžce zavádějící název je ale jen začátek, podstatnější jsou další okolnosti. Jedním z argumentů, které Tesla měla připravené pro investory, byla totiž nulová nehodovost. Uplynuly nicméně dva roky a oněch incidentů tu již bylo několik. Změnil se tedy žargon, načež nově sice s FSD můžete nabourat, ovšem nepřijdete o život. Což lze přirovnat k dráždění hada bosou nohou, zvláště pokud u toho použijeme vědecké principy.

Jak totiž Hikmet zjistil, za nízkou nehodovostí FSD stojí fakt, že lidé jsou již při jeho používání obezřetnější. Ač by tedy ve srovnání s původním Autopilotem měli na zadní sedadla přesedat spíše nyní, nic takového se neděje. Místo toho můžeme na internetu najít opravdu spoustu videí, kdy systém fatálně chybuje i v banálních situacích a kdy jsou katastrofické následky odvráceny v poslední sekundě. Nikoli však zásluhou systému, ale právě jen díky rychlým reakcím majitelů.

Právě to se Tesla rozhodla zneužít, stejně jako fakt, že FSD zapínají stále méně častěji i mnozí její zapřisáhlí fanoušci, a to jednoduše ze strachu. Obavy má nicméně i Hikmet. Dle něj se historie může opakovat, a jakmile publikum bude ukolébáno případnými zlepšeními, pak jeho obezřetnost znovu poklesne. Následovat pak bude to, co se odehrálo v letech 2016 a 2019, jen nejspíše ve větší míře. Tesly jsou dnes mnohem rozšířenějšími auty a nezapomínejme, že už nepoužívají radary, spoléhají jen na kamery.

Bylo by tedy rozumné, kdyby Tesla své systémy pouštěla na veřejné komunikace až poté, co je skutečně dotáhne do konce. Tím by ovšem přišla o svůj náskok, byť ten již nyní spíše marketingový než skutečný. Z Elona Muska by tak rázem nebyl nejbohatší muž na světě, stejně jako by sama automobilka nefigurovala mezi nejhodnotnějšími firmami planety. Že po něčem takovém netouží ani šéf značky, ani značka sama, není překvapivé.

Zdroj: Mahmood Hikmet@YouTube

Petr Prokopec