Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jednotka VC-T již nepočítá s přímým propojením pístů a hřídele. Místo toho přivádí do hry multilink, který podle situace mění kompresní poměr.

Prakticky veškeré současné pístové spalovací jednotky mají písty, které se ve válcích pohybují nahoru a dolů po předem dané dráze bez ohledu na rychlost či zatížení vozidla. Je to dáno jejich pevným spojením s klikovou hřídeli, přičemž kompresní poměr motoru je dán výškou jejich zdvihu a velikostí spalovací komory. Čím vyšší je kompresní poměr, tím vyšší je i výkon motoru.

S touto technologií automobilky operují již více než sto let, nicméně stále přísnější nároky na efektivitu a s tím spojený tlak na nižší spotřebu a emise vede výrobce ke zkoumání nových možností. Mazda to vyřešila motorem SkyActiv-X, o kterém se pro zjednodušení hovoří jako o „diesel na benzin“. Pohonná jednotka se po značnou část svého chodu obejde bez svíček, spalovací proces je zde startován samovznícením.

Ve svém inovativním smýšlení ovšem japonská automobilka není sama. Již za pár týdnů se na autosalonu v Los Angeles ukáže nové Infiniti QX50, které bude osazeno motorem VC-T (Variable Compression Turbo). To je benzinový dvoulitrový čtyřválec, který má nabízet výkon šestiválců, ovšem v rámci spotřeby snese srovnání s diesely. Infiniti se ovšem rozhodlo jít jinou cestou než Mazda a do hry přivádí jako první na světě variabilní kompresi danou proměnným zdvihem pístů.

Oproti výše popsanému principu dochází u motoru VC-T k zásadní změně, kdy písty nejsou přímo spojeny s klikovou hřídelí, nýbrž k jednomu konci elipsovitého zařízení zvaného multilink. Tento komponent je přitom namontován na pomocné hřídeli, se kterou je propojen druhým koncem. Elektricky ovládané regulátory pak následně multilinkem otáčí, díky čemuž se tento díl motoru vyklání nahoru či dolu.

Ve chvíli, kdy je konec multilinku nejbližší k danému pístu zvýšen, dochází zároveň ke zvednutí pístu, který tak dosahuje maxima své dráhy - nad ním tedy zbývá již jen velmi malý prostor, který odpovídá kompresnímu poměru 14:1. V opačné fázi cyklu, tedy v momentu, kdy je multilink snížen, je nad písty prostor větší, tudíž kompresní poměr klesá na 8:1. Systém přitom reaguje na aktuální situaci danou podněty řidiče a je zcela variabilní.

Stran toho zde máme nepřímé i přímé vstřikování paliva, přičemž druhá varianta zabraňuje předčasnému spalování paliva ve válci. Nechybí ani variabilní časování ventilů, stejně jako čtyřokruhový chladicí systém a samozřejmě přeplňování. Odvážným slovům o vysokém výkonu a nízké spotřebě se tedy nemůžeme divit, v rámci čísel to přitom znamená 272 koní, 390 Nm točivého momentu a v případě QX50 také průměr 9 litrů na sto kilometrů.

To na první pohled nevypadá jako nadmíru působivé číslo, nicméně jde o číslo odpovídající mnohem reálnější americké metodice dané agenturou EPA, navíc v SUV. Infiniti dodává, že ve srovnání s konkurencí by model QX50 měl být úspornější o 10 až 15 procent, zároveň přitom svým čtyřválcovým protivníkům v rámci akcelerace z klidu na stovku rovnou sekundu. Na konkrétní data ale musíme ještě pár týdnů vyčkat.

Motor VC-T je výsledkem dvacetiletého vývoje, během kterého automobilka postavila více než 100 prototypů a uplatnila na 300 patentů. Pro model QX50 se přitom pohonná jednotka stane jedinou volbou, spárována pak bude pouze s automatem CVT.

Petr Prokopec