Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Klasické pruty náchylné k ohnutí, zničení nebo ukradení z aut zmizely, přesto signál rádia zůstává silný. Změna tradic má své technické pozadí, ani současný stav ale není konečné.

Naprostá většina moderních automobilů přišla o výrazněji viditelné, natož pak dlouhé, tenké a ohebné antény sloužící k příjmu radiového či jiného signálu. Tradiční čistě kovové „biče” vystřídaly nejprve kratší alternativy převážně z plastu, i ty už jsou ale druhem na vymření. Jejich místo zabraly nejčastěji všemožné „žraločí ploutve” nebo řešení pouhým okem neviditelná. Změny velikosti i tvarování přitom nic podstatného nezměnily na kvalitě příjmu rádiového signálu a je na místě se ptát, jak je to možné.

Za podobnými posuny je obvykle třeba hledat vývoj techniky a ani tento případ není výjimkou. U původně používaného, amplitudově modulovaného signálu byly dlouhé antény nezastupitelné a čím byly delší, tím byl lepší i příjem. U dnes stále ještě standardního vysílacího pásma FM už může plnit funkci antény jakýkoliv vodič. Ten by měl mít v ideálním případě alespoň jeden rozměr odpovídající vlnové délce signálu FM, která při kmitočtu asi 100 MHz odpovídá 305 centimetrům.

Třímetrový prut by na autě vypadal komicky, naštěstí kratší kusy s délkou odpovídající celočíselnému zlomku amplitudy přijímaného signálu fungují téměř stejně dobře. Obvykle autorádiu stačí přibližně čtvrtina původního rozměru, což odpovídá dlouhodobě používané velikosti antény na většině aut. Výrobci nejčastěji montovali biče dlouhé okolo 80 centimetrů, rozdíly v kvalitě rozhlasového vysílání nejlépe pocítili majitelé teleskopických antén v různé fázi jejich vysunutí.

Ani 80centimetrové antény ale na autech dávno nevídáme. Moderní autoprůmysl vyřadil vztyčené lapače signálu a pro příjem signálu a v drtivé většině používá tenké kovové drátky schované leckam. S délkou na tom bývají stejně, jsou ale poskládány tak, že tak dlouze nepůsobí, nebo nejsou vidět vůbec.

Toto by teoreticky dovolovalo auta viditelných antén zbavit zcela, doba ale pokročila, analogové vysílání ustupuje digitálnímu, a to zase potřebuje další změnu v umístění antény. Právě proto jsou dnes standardem lakované výrůstky ze střechy podobné žraločím hřbetním ploutvím. Ty se prvně začaly objevovat s příchodem GPS navigací a mobilních telefonů, jejichž antény se pod nimi skrývaly. Dnes k nim přibyla anténa pro digitální příjem rozhlasu a často se sem vrátila i FM anténa poskládaná do miniaturní délky.

Někdejší prut je obvykle vyměněn za spirálovou cívku která je pro fungování nejmodernějších aplikací zásadní. Proto má celá řada nově vyráběných vozidel na střeše izolační nosnou kostru s navinutým vodičem v délce optimalizované pro pásmo rádiového vysílání. I tentokrát vodivá měď ve žraločí ploutvi po natažení znovu vychází zhruba na potřebnou čtvrtinu vlnové délky. Antény pro příjem rádiového signálu jsou tedy prakticky pořád stejné, jen dnes jsou efektně i efektivně „smotané” třeba plastovou pod krytku na střeše.

Nerušivá součást designu umožňuje dobrý příjem všech možných vlnových délek elektromagnetických záření, ani to ale není konečná. Pro automobilky je z mnoha důvodů ideální „žádná anténa”, a to ani ve formě oné ploutve, neboť je to konstrukčně nejjednodušší, nejlevnější a design nenarušující. Do výroby tak už míří revoluční náhrada celých ploutví, která všechny funkce, včetně moderního příjmu signálu 5G, schová znovu do panelu karoserie.

...dnes automobilky nejčastěji skrývají v tzv. rybích ploutvích cívku z vodivé mědi pro příjem radiového signálu i další antény. Ani to ale není konečná, v dalším kroku mají veškeré viditelné antény z aut zmizet zcela a stát se součástí panelů karoserie. Foto: Pavel Janda, Autoforum.cz

Mirek Mazal