Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Dieselům je předpovídán brzký skon a i když s tím automobilky tak úplně nesouhlasí, v těžké situaci nafťáky nepochybně jsou. Systémem ACCT je může spasit.

Dieselové motory jsou v poslední až démonizovány. Zdá se, jakoby teprve po odhalení skandálu Volkswagenu svět zjistil, že vůbec existují nějaké emise NOx a že mohou vážně ohrozit lidské zdraví. V té chvíli se kdysi vyzdvihované jednotky rázem proměnily na pojízdné zabijáky, v jejichž přítomnosti tráva přestává růst a ptactvo zpívat. Že skutečnost je o trochu jiná, nejspíše netřeba dodávat - čímž ale nenaznačujeme, že emise NOx jsou neškodné.

„NOx jsou problémem, ale je to problém řešitelný,“ říká k tématu Graham Hargave, profesor optické diagnostiky na univerzitě v Loughborough, dle kterého jsou tyto emise pouze lokální záležitostí několika míst na této planetě. „Vyřešte to, a rázem máte problém pouze s redukcí CO2, který se objevuje naprosto všude.“ Tedy jinými slovy, díky „objevu“ NOx je celá Evropa náhle uprostřed chaosu, a to zrovna ve chvílích, kdy se mluví o přísnějších limitech pro CO2.

Je přitom nutné dodat, že redukce emisí CO2 nejde ruku v ruce s redukcí emisí NOx. Diesely jsou ve svém principu tím efektivnější, čím vyšších teplot je v nich dosahováno. Nicméně právě vysoké teploty ve spalovací komoře vedou k rozpadu jinak vysoce stabilních molekul dusíku a reakci vzniklých atomů s kyslíkem při vzniku NOx. Ty lze „potírat” selektivní katalytickou redukcí (SCR) neboli vstřikováním močoviny (AdBlue), problémem však je, že při nízkých teplotách selektivní katalytická redukce nefunguje správně a emise NOx stoupají. Nemluvě o tom, že to je docela drahý a trochu nešikovný systém, když jej musíte separátně „živit” oním AdBlue.

Právě proto se Hargrave a jeho společník Jonathan Wilson zaměřili na právě řešení tohoto problému. Svému úsilí věnovali několik let, úspěchu však dosáhli v posledních dvou. A nyní hrdě představují systém zvaný ACCT (Ammonia Creation and Conversion Technology aneb technologii tvořící a konvertující čpavek), o který se zajímají veškeré automobilky i jejich dodavatelé.

Systém funguje podobně jako dnešní systémy SCR založené na AdBlue. Klíčovým rozdílem je ale vysoká efektivita, a to i při nízkých teplotách. Podstatou všeho je konverze roztoku močoviny AdBlue na kapalinu s vysokým obsahem čpavku, která probíhá za přísně sledovaných podmínek ve speciální výfukové komoře.

Tuto technologii tým vědců otestoval na taxíku značky Škoda, který byl vybaven [[0000001930 systémem start/stop„”. Tedy technologií, jež má ze své podstaty přispívat k ochraně životního prostředí. Nicméně deaktivace pohonné jednotky vede ke snížení teploty ve výfuku a tím i účinnosti SCR. AdBlue se navíc při nízkých teplotách špatně odpařuje a nechává za sebou usazeniny, kterou dokáží ucpat výfuk.

Systém ACCT ovšem dokázal problém s nízkou teplotou překonat, neboť u vozu jím osazeným došlo k záchytu 98 procent emisí NOx. Oproti tomu auta osazená konvenční technikou a odpovídají normám Euro6 zvládají zachytit a zlikvidovat pouze 60 procent emisí NOx. Působivého výsledku navíc bylo dosaženo ještě předtím, že vědci vůbec systém optimálně vyladili. Podstatné také je, že díky tomu klesá spotřeba AdBlue, a tak by jedno „dotankování” mohlo vydržet na podstatně větší kilometráž, což by snížilo provozní náklady i zvýšilo uživatelský komfort.

Hargrave a spol. nyní hledají způsob, jak technologii dostat do oběhu. Jak sami dodávají, nechtějí, aby skončila u jedné automobilky, ale spíše u subdodavatelů, kteří následně budou zásobovat všechny značky. Pokud vše půjde jak na drátkách - a cena nemá být problém, neboť technologii dají vědci do oběhu levně - pak ACCT zamíří do výroby do dvou let.

Podle analytiků bychom tedy pohřeb dieselů mohli rovnou zrušit, systém ACCT by totiž svým významem měl překonat dokonce technologii common-rail. To je podstatné sdělení hlavně pro uživatele lehkých užitkových i ryze nákladních vozidel, u nichž v podstatě nebylo reálné v krátkodobém horizontu nahrazení dieselů benzinovými či hybridními motory.

Lze pak jen dodat, že jako ve spoustě případů došlo i k objevu ACCT náhodou. Wilson se totiž rozhodl, že si na univerzitě dodělá doktorát. Hargrave jako jeho profesor pak byl seznámen právě s myšlenkou na vývoj technologie redukující emise - Wilson na systému pracoval již předtím. A jelikož vykazoval slibné výsledky, dostal peníze a laboratoř na to, aby vše dotáhl do úspěšného konce - což, jak se zdá, dokázal...

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec