Autoforum

/

Foto: BtX, tiskové materiály

Zní to jako apríl, jde ale o výsledek zcela vážně míněného výzkumu. Zatímco bzděním krav dostává životní prostředí na frak, jejich exkrementy mohou být využity při maximálně efektivní výrobě skutečně čistého vodíku.

Krávy bývají v posledních letech skloňovány v nelichotivých souvislostech, a to kvůli produkci metanu, který je 72krát horším skleníkovým plynem než oxid uhličitý (tedy ono slavné CO2). Aktuálně však dobytek může být zároveň i spásou automobilové branže. Výzkumníci z chicagské univerzity totiž zjistili, že s pomocí kravského lejna lze efektivně vyrábět vodík, jak uvádí Focus.

Vodík je přitom vnímán jako čistý jen ve chvíli, kdy během elektrolýzy dochází k jeho rozložení na kyslík a vodu. Na něco takového je ovšem třeba velké množství elektrické energie. Ta pro změnu musí pocházet z obnovitelných zdrojů. K zezelenání by pak sice postačila změna politického postoje, jenže v takové chvíli by se svět opravdu nikam neposunul. Koneckonců na ohýbání reality tu máme elektromobily a hybridní auta.

Zpět ale k vodíku, v jehož případě vědci zjistili, že proces jeho vzniku lze zefektivnit, pokud jeho součástí bude biosložka. V potaz přitom vzali prakticky vše možné od konopí přes papír až po cukrovou třtinu. Nakonec ale nejlepších výsledků dosáhli s pomocí kravského lejna, které bylo ještě dále spárováno s kyselinou sírovou. V té chvíli totiž požadované napětí pro výrobu pokleslo z průměrných 1,23 na 0,21 voltu.

V podstatě to znamená, že k elektrolýze postačí půlvoltový solární panel. Ve srovnání s dosavadními postupy se tak výroba může navýšit až šestinásobně. Vědci nicméně přiznávají, že přidáním kravského lejna se celý proces mění. Kyslík se totiž neodděluje, nýbrž váže, načež při produkci vzniká CO2. O vyloženě čisté řešení tedy nakonec nejde, takové ale reálně není žádné včetně elektromobility.

Stěžejní na celé věci je však fakt, že „akcelerátor“ výroby vodíku je zcela zdarma. Z mnoha farem a statků se tak mohou stát továrny na zelené palivo. Tím pak mohou být poháněny zemědělské stroje, aniž by bylo třeba cokoliv kamkoli přesunovat. V podstatě bychom se tak dočkali možná největší redukce znečištění, jaká zde kdy byla. Kromě toho by ale vodík mohl při prodeji posloužit farmářům jako dodatečný příjem.

Německá společnost BtX už toto řešení zkouší v praxi. Skrze konverzi hnoje nejprve na bioplyn a následně na vodík přitom dokáže vyrobit 100 kilo zeleného paliva každý den. To nezní jako závratné číslo, na druhou stranu jde ale o pilotní projekt jedné firmy. Pokud by se ovšem z každé farmy stala továrna na vodík, máme tu rázem jak působivou infrastrukturu, tak i čistější ovzduší.

Zdroj: Focus

Petr Prokopec