Autoforum

/

Foto: Nissan

U výrobců jsou stále populárnější, neboť spojují řadu výhod od nízkých konstrukčních nákladů po snížení papírové spotřeby. Jenže řidiče netěší a to je také jeden z důvodů, proč Mazda CVT už nechce.

Pojmenování převodovky CVT je odvozeno z anglického označení Continuously Variable Transmission, které vystihuje její podstatu. Jde o automat s plynule měnitelným převodovým poměrem, který umí v libovolný moment poslat motor do libovolných otáček s cílem co nejefektivněji přenést jeho výkon na kola.

V teoretické rovině je to perfektní řešení, praktické zkušenosti hovoří i něčem trochu jiném. Jak variátor funguje, jsme detailně probírali dříve, a tak dnes jen zopakujeme základní neduhy jako pramenící z absence reálných převodových stupňů - hluk, pocit odtažitosti a letargické reakce auta na pokyny vydávané plynovým pedálem.

Přesto se už léta říká, že jde o budoucnost automatického řazení, protože přináší řadu výhod výrobcům. Někteří se tak v CVT doslova vyžívají a třeba u japonských automobilek jde skoro o standard. Ne tak u Mazdy, která přes pokusy na tomto poli nakonec dává přednost klasickému automatu s hydrodynamickým měničem (HDM) a planetovým soukolím vylepšenému některými specifickými prvky.

Japonci se prý snaží ponechat svým automobilům jistý charakter pomocí kombinace vlastností, jako jsou rychlé a jemné řazení převodovky, hladké zrychlení a celková efektivita jízdy. Velmi důležitým faktorem je i propojení řidiče s automobilem. Ničemu z toho CVT nevyhovuje, požadavky lépe splňuje dobře vyladěný automat s HDM.

Šestistupňová hydrodynamika kombinuje lamelové spojky a brzdy, které slibují velmi uhlazené řazení, proto HDM obecně patří mezi nejkomfortnější automaty. Další výhodou je přítomnost skutečných převodových stupňů - CVT je nemá a řidiči si špatně zvykají na odtažitou jízdu v autě bez možnosti výběru zařazené rychlosti. A nebo je má virtuálně, kdy je pocit řidiče lepší, pro změnu se ale ztrácí jedna z jejích hlavních předností.

Mazda říká, že horší efektivitu jízdy s HDM dokázala zlepšit pomocí dostatečného točivého momentu rozloženého v širokém spektru otáček jejích motorů a pomohly také změny velikosti hydrodynamického měniče a spojek, které jsou zároveň nastavené na brzké sepnutí snižující citelné vibrace typické pro ostatní automaty.

Japonci se celkově zaměřili na doladění slabých stránek hydrodynamického měniče s planetovým soukolím a silné stránky ústrojí využili tak, aby jinak obecně stále častěji používanému CVT (ze známých důvodů) dala vale. Z naší strany přístup Mazdy chválíme, CVT nám nikdy zcela nesedly. Subjektivně vnímané přednosti jiných řešení ale pochopitelně nemusí vyhovovat všem.

Mazda dává raději přednost specifickému pojetí automatu s HDM. Foto: Mazda

Zdroj: Mazda

Mirek Mazal