Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Moderní SUV dokáží až neuvěřitelným způsobem popírat své fyzické rozměry a hmotnost. Velmi daleko to dotáhlo Audi u svého SQ7, i díky tomuto systému.

Sportovně užitkové Audi SQ7 se pyšní parametry nejrychlejších automobilů, 4,0 V8 s dvojicí turbodmychadel dává vozu zrychlení pod pět sekund a do omezovače rychloměr doslova narazí při 250 km/h. Nesmíme ale zapomenout, že mluvíme o velkém SUV s těžkým motorem, pohonem všech kol a automatickou převodovkou, což hraje zásadní roli v konečné váze. Pohotovostní hmotnost dosahuje 2 345 kg, resp. 2 405 kg u 7místné verze.

Tvůrci nejsilnějšího dieselového SUV na trhu chtěli novému motoru s elektrickým přeplňováním sekundovat podobně schopným podvozkem. Výzvou bylo eliminovat náklony karoserie a řešením aktivní podvozkové prvky s prediktivním řízením. Na detaily se podíval náš přítel Jason Fenske z Engineering Explained, a tak vám nyní lépe než kdy dříve můžeme přiblížit, jak toto řešení funguje.

Audi používá elektronicky ovládané stabilizátory založené na elektromechanickém principu, na každé nápravě je jeden. Každý z nich je rozdělen na dvě poloviny, které spojuje malý elektromotor poháněný elektrickým obvodem 48 V s třístupňovou planetovou převodovkou. Motorek uprostřed umí na hrbolaté cestě stabilizátory rozpojit, aby nedocházelo k přenosu otřesů z jedné strany na druhou. Systém navíc dokáže rekuperovat kinetickou energii a využívat nekvalitní cesty k generování elektřiny a tím i snížení spotřeby paliva.

Naopak při rychlé jízdě přítomný elektromotor aktivně vyvíjí točivý moment, který otáčí poloviny stabilizátoru proti sobě. Výsledkem je účinnější potlačování náklonů karoserie. Podstatou je zabránění ponoření vnější strany vozu a tím vyrovnání auta do vodorovné polohy. Řídicí jednotka stabilizátorů funguje prediktivně. Podle rychlosti a natočení volantu předem nastavuje parametry tak, aby k náklonům ani nemohlo dojít.

Současně je tímto způsobem v reálném čase upravováno chování auta z hlediska nedotáčivosti a přetáčivosti. Pokud je přední stabilizátor tužší než zadní, přenáší se tlak při zatáčení na přední vnější kolo a auto se stává nedotáčivým. V opačné situaci je zase více zatíženo zadní kolo a ke slovu přichází přetáčivost. Úprava tuhosti mezi nápravami pomáhá přizpůsobit chování auta podle informací ze stabilizačního systému a tím je dosahováno neutrálního chování.

Zní to vše komplikovaně, v praxi to ale funguje. Stačí se podívat na to, jak si SQ7 vedlo na Nordschleife. A nebo v našem někdejším testu...

Zdroj: Engineering Explained@Youtube

Mirek Mazal