Autoforum

/

Foto: Volvo

Švédská značka hodlá v nejbližších letech nacpat do svých aut další bezpečnostní techniku a dostát tak své pověsti. Zdá se, že za každou cenu.

Když vezmeme v potaz, že dnes nemají automobily značky Volvo prakticky žádný objektivní náskok v ochraně posádky proti (například) německé konkurenci, jejich obecně přetrvávající pověst „nejbezpečnějších aut na světě“ je téměř bizarní. Skoro všichni si pamatují, že „švédská ocel“ je kvalitní, ale jen málokdo ví, do jak trapné situace se Volvo před pár lety dostalo, když jeho sedanu S60 selhal systém automatického brzdění a při veřejné demonstraci vletěla do zaparkovaného kamionu.

Dobře, na elektronice občas shoří i zvučnější značky. Třeba Mercedes by mohl vyprávět. Co je ovšem v případě Volva méně pochopitelné, je jeho (slušně řečeno) utopická vize kladoucí si za cíl mít do roku 2020 silnice bez mrtvých a zraněných. V mnohém si nezadá s dalším obzvlášť inteligentním plánem, u kterého to ale zase s ohledem na místo vzniku tolik nepřekvapí.

Tohle gesto lidé za osm let jistě rádi ocení a s chutí Volvu připomenou, i kdyby to mělo být jen za natržené obočí od airbagu, každopádně Švédové teď nutně potřebují instantní zázrak, aby pak veřejný pranýř bolel co nejméně. Ke kouzlu se pokusí přiblížit pomocí tří nových bezpečnostních systémů, se zatím neznámým termínem uvedení do praxe.

První z nich se jmenuje Autonomous Driving Support, v překladu podpora automatického řízení a ve své podstatě se jedná o ten samý princip, který nedávno představil Ford. Postaven je na mírně zdokonalené technice nacházející se i v dnešních autech - konkrétně radarovém tempomatu, kameře monitorující podélné značení a automatickém parkování schopném samostatně ovládat řízení. Fungování je poměrně prosté. Řidič se zkrátka elektronicky pověsí na auto před sebou a jedničky a nuly se postarají o zbytek do momentu, se kterým si už neporadí a odevzdají auto zpátky do správy osoby sedící za volantem.

Další systém nese označení Intersection Support, což bychom mohli volně přeložit jako podpora v křižovatkách, čímž není myšleno pouhé křížení dvou silnic, ale třeba také dálniční uzly nebo jakákoli jiná komplikovanější rozcestí. Volvo vidí v těchto místech možné riziko vzniku závažných nehod s fatálními následky i při malých chybách a uvádí přitom příklad ze Spojených států z roku 2007, kdy se měla pětina nehod se smrtelnými následky odehrát právě v křižovatkách.

Co zde mají Volva přesně dělat k zamezení srážky, to automobilka přesně nepopisuje, naznačuje ale, že vůz by měl být schopen zaregistrovat pomocí kamer a senzorů hrozící nebezpečí a v případě potřeby automaticky aktivovat brzdy.

Třetí a zatím poslední technologie Pedestrian and Animal Detection má sloužit nejen k „odhalení“ chodců, ale také zvířat. Loni jsme psali, že výzkumný tým Volva musí kvůli specifickým vzorcům chování a různorodým tvarům studovat zvířata v terénu. Cílem je opět významně zredukovat rychlost (alespoň pod 80 km/h) v momentě srážky, která je při střetu vozidla s velkým savcem, jako je los, jelen nebo sob rozhodující. Volvo patřící Číňanům tak chce snížit počet srážek se zvířetem, kterých se ročně stane v Kanadě kolem 40 tisíc a v samotném Švédsku jich bylo v roce 2010 zaznamenáno až 47 tisíc.

Severská značka navíc každoročně eviduje ve Spojených státech kolem 200 smrtelných nehod po přímé srážce se zvířetem a zároveň upozorňuje, že počet může být mnohem vyšší. Statistika podle Volva nepočítá s případy, kdy řidič ve snaze vyhnout podobným krizovým situacím strhne řízení a narazí do jiného vozu. Systém Volva by měl být schopen zaznamenat zvíře na vzdálenost minimálně 100 metrů, přičemž jeho uvedení do praxe má navíc významně pomoci vylepšit detekování chodců.

Teď už se čeká pouze na to, kdy Volvo jednotlivé technologie nasadí do svých aut. Zázraky se ale nedějí, takže jedinou možností, jak by Švédové skutečně mohli v roce 2020 docílit snížení počtu zraněných a mrtvých ve svých autech na nulu je pouze ten, že za osm let žádné Volvo existovat ani jezdit nebude.

Zdroj: Motor Authority

Miro Mihálik