Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Nové kompaktní SUV japonské stáje vypadá jako velká stylovka. Pohon, který jeho jinak slušnou reputaci nezkazí, ale zatím k dispozici nemá.

Ovladatelnost znamená body k dobru

Po vyhodnocení funkčnosti a efektivity hybridní soustavy na prvních kilometrech by se mohlo zdát, že je NX autem opravdu jen na „normální jízdu” a při jakékoliv jiné stáhne krovky a začne vytahovat bílou vlajku. Tak snadné však hodnocení jízdních vlastností, jak asi tušíte, nebude. Tento Lexus si sice nepotrpí na jízdu stylem start-cíl, při svižnějším tempu vás ale rozhodně jako tolik jako jeho hybná síla nezarmoutí. Než si s ním ale sjedeme rychleji, musíme se podívat, jak bude fungovat při klasické, rozuměj zcela pohodové jízdě.

Po městě se podvozek projevuje jako vynikající parťák. Naprosto bez problémů žehlí většinu nerovností, navíc tak činí velice tiše, nese se s noblesou a nějaké rány od podběhů k posádce nepropouští. Na druhou stranu to ale není nepříjemně vyměklý polštář, jenž se po silnici kolébá jako dětská postýlka. Že je tužší poznáte už na prvním zpomalovacím prahu. Testovací kusy na osmnáctipalcových kolech s pneumatikami 225/60 R18 ukázaly, že zřejmě budete cítit, po čem se jede, ale tipuji, že na naprosté většině českých cest to zřejmě nebude vlastnost nežádoucí. Přitom si NX vystačí se šasí z Toyoty RAV4, třebaže to bylo značně vyztuženo a v mnoha směrech upraveno ve prospěch stability. V tomto ohledu na mě NX udělalo dobrý dojem.

Negativní pocity nakonec pramenily až z vyšší hmotnosti baterií, které jsou sice uloženy nízko, ale vy cítíte, jak se vůz za každou cenu snaží zbytečně kopírovat i hluboké výmoly. NX v tomto směru působí jako ostatní hybridní Toyoty, tedy jako auto, které je k silnici zbytečně přikované, těžší komponenty u podvozku zakrýt nezvládne. Tento fakt později potvrdila verze F Sport s tužšími pružinami, která asi na tuzemských silnicích posádce velkou radost neudělá, protože s cestujícími bude citelněji házet. V okolí Vídně však žádným problémem nebyla a Lexusu dodávala zábavnější jízdní vlastnosti.

Vraťme se ale ke standardu, který má nejraději plynulou jízdu. Jakmile se s ní rozhodnete do zatáček najíždět vyššími rychlostmi, začnou se logicky projevovat první náznaky nedotáčivosti. Nerad bych, abyste si mysleli, že se NX začne vydávat po tečně ven tak rychle jako RAV4, to by pravda nebyla. Zároveň se ale neproměnilo ve sportovce, který by odhodil vlastnosti technického sourozence zcela stranou. Na nějakých 85 procent možného maxima se jeví NX jako jisté a nezákeřné auto, ve kterém si můžete dovolit víc, jeho karoserie se jen tak nenakloní, při brzdění se nestaví na čumák a ve stopě se drží. Ve zbývajících patnácti už je ale znát jeho vyšší stavba i hmotnost. Jen pro doplnění - světlost u tohoto crossoveru dosahuje 185 milimetrů.

Byla by velká křivda prohlásit NX za jízdního nešiku. On jen výborně maskuje skutečnou rychlost a až pohledem na rychloměr odhalíte, že jeho limity leží poměrně daleko. Jako omezující se při zkoumání maxima ukázaly především „ekologické pneumatiky“ Yokohama BlueEarth E51 a navíc elektrický posilovač řízení, které vašim rukám neřekne o předních kolech lautr nic. NX je jedno z těch aut, jaké budete cítit díky tuhé karoserii a podvozku jinými částmi těla, přitom strmost řízení s 2,68 otáčkami mezi dorazy nepůsobí „esúvéčkově“. Ne, tohle opravdu není stroj na okreskové radovánky a nepomáhají mu ani pádla na volantu verze F Sport. Ta se hodí leda při jízdě z kopce, kdy můžete podpořit brzdnou sílu větší mírou rekuperace, ke které dojde při řazení „nižšího rychlostního stupně“.

Co tam ještě máme dále? Třeba brzdy. Nejsem si jistý, zda se na to Lexus zaměřil, nebo nikoliv, ale s NX budete nadále muset bojovat s horším dávkováním brzdného účinku. Situace je možná lepší než byla, ale stále připomíná dvě typicky hybridní „polohy“ sovisející s rekuperací energie. Soustava zde totiž má buď režim „skoro nebrzdím“, nebo „brzdím až moc“ a cokoliv mezi tím vyžaduje poměrně trénovanou a velmi citlivou nohu. Nejvíce se to pozná při brzdění z vyšších rychlostí na dálnici.

Když už jsme na dálnici, NX je po většinu času při jízdě ustálenou rychlostí naprosto tiché a své stinné stránky ukáže až když se přehoupnete přes 150 km/h. Tehdy do kabiny začne pronikat lehký svist od podběhů, respektive odvalujících se pneumatik. Přitom odhlučnění čelního skla ani zrcátek nemá žádné rezervy. Totéž se dá tvrdit o stabilitě vozu při rychlejších změnách směrů a svůj podíl na tom nese ve velké míře i příplatkové adaptivní variabilní odpružení počítající s několika parametry (nastavitelné s řízením ve dvou režimech tuhosti) stejně tak i standardní dvojité lichoběžníkové zavěšení zadní nápravy nebo funkce předpětí diferenciálu.

Na testovací trase jsme také narazili na krátkou polní cestu, kterou zdolalo NX i s podvozkem F Sport nadmíru statečně, avšak přesto si troufám tvrdit, že mimo silnice se nebude ani ve verzi klasické s pohonem všech kol cítit bůh ví jak dobře. Koho by to přesto zajímalo, přední nájezdový úhel dosahuje 17,2 stupně a zadní pak solidních 24,5 stupně. U podvozku byste navíc marně hledali jakoukoliv mechanickou vazbu v podobě hřídele, našli byste jen dráty, kterými proudí tok elektronů - hybridní čtyřkolka je prostě jiná. Tohle auto je ve výsledku postavené primárně za účelem běžných a jen trošku svižnějších jízd v tichosti, nejlépe po městě a jeho okolí. Pominu-li pohonné ústrojí, na okreskách ani dálnici vás po stránce jízdních vlastností v zásadě také zklamat nemůže, sportovce z něho ale neuděláte, ani kdybyste se přetrhli.

Cena na první pohled dramaticky nevypadá

Nový Lexus NX 300h přijíždí se základní cenovkou o pár desítek tisíc korun přesahující hranici jednoho milionu korun - za verzi s pohonem předních kol, za variantu 4WD připlatíte dalších 50 tisíc. Oproti RX je tedy zhruba o 300 tisíc levnější. Pokud se podíváme ke konkurenci, kterou bude kvůli výkonu a zaměření zřejmě nejčastěji mnichovská X3 a ingolstadtská Q5, pak se NX jeví jako docela dobrá nabídka. U BMW si totiž za hůře vybavenou verzi xDrive20d (190 koní) řeknou v základu o vyšší 1 125 000 Kč a Audi vás za 2,0 TDI quattro (177 koní) požádají minimálně o 1 094 000 Kč, což také přesahuje cenu Japonce.

Zejména z hlediska výbavy, jaká v základní verzi NX Comfort obsahuje například lité sedmnáctky s monitoringem tlaku v pneu, osm airbagů, kožený volant, dvouzónovou klimatizaci, startování tlačítkem, všechna okna v elektrice, dvě loketní opěrky, dvojici Isofixů, audiosystém Pioneer s osmi reproduktory, dále LED potkávací a denní světla, osmipalcový barevný displej s plnou konektivitou s mobilními telefony i barevný multiinformační displej mezi budíky a mnoho dalších.

Pokud budete zmíněnou konkurenci s dvoulitrovými turbodiesely porovnávat s Lexusem z hlediska základní výbavy, vyjde japonská alternativa výhodněji. V ČR se údajně očekává největší zájem o verzi s pohonem AWD ve výbavě Executive, která vládne koženým čalouněním elektricky stavitelných vyhřívaných sedadel, 18palcovými koly, parkovacími senzory, bezklíčkovým ovládáním a tempomatem, což vás přijde na jeden a čtvrt milionu. Bohužel, řada moderních systémů, které byly uvedeny v pasáži o interiéru, zůstává pro NX dostupná jen vyšším stupňům výbavy, za něž už pak zákazníci připlácejí statisíce, ale prozradím vám, že bez řady z nich se s čistým svědomím objedete.

Když nakonfigurujete plně vybavené NX 300h, dostanete se zhruba za 1,7 milionu, což může už být poněkud velkou porcí. Slabinou podle mého názoru tedy zůstává při konfiguraci jen nedostatečná míra individualizací daná výbavovou politikou a samozřejmě pouze jediná motorizace, třebaže se dvěma koncepcemi pohonů. Abych tuto stať už zbytečně neprotahoval, pro úplnost už přidávám jen odkaz na úplný oficiální český ceník (PDF, 92,6 kB).