Autoforum

/

Seat Leon Cupra dostal facelift a s ním i podstatné technické novinky - výkon začínající trojkou a pohon 4x4. Jak se obojí projevuje v praxi. A co vzhled?

Když před třemi lety přišel na svět současný Leon Cupra a kolega ho vychválil do nebes, zaujalo mě to, ale jinak nechalo klidným. Rychlá malá auta mám samozřejmě rád, ale vždy mě více přitahovalo BMW 130i než Renault Mégane RS. Cupru jsem si zařadil po jeho bok a více se o ni nezajímal. Situaci změnil až příchod kombíku. Shodou okolností jsem v té době potřeboval obnovit domácí vozový park a rychlé kombi kompaktní třídy mě oslovilo. V té době to stále byla původní, 280koňová varianta, u níž byla zvolena velice příznivá cenová strategie.

Jak ukázaly prodeje, na trhu existovala díra, do které se Seat trefil. Když byla Cupra ST uváděna na trh, jeho marketingoví specialisté očekávali, že o místo nejprodávanější varianty se budou přetahovat tří- a pětidveřový hatchback, kombi mělo být jen do počtu. Realita byla zcela opačná. V Evropě to tedy nebylo tak těsné, ale u nás se pětidveřový hatchback přetahoval o pozici nejprodávanější verze právě s kombíkem. Ten sice měl menší konkurenci než kratší sourozenec, ale tu obě varianty porážely schopnostmi i cenou. Situace se lehce změnila po malém vylepšení pro modelový rok 2016, se kterým přišel jiný výfuk, 10 koní navíc a citelné zdražení o mnoho desítek tisíc korun. Přesto Cupra zákazníky neztratila.

S faceliftem základního Leonu byla i jí dopřána omlazovací kůra. Kromě krapet jiného vzhledu přinesla dvě zásadní novinky. Motor je opět silnější a současně došlo i na nářky těch, kteří volali po pohonu všech kol. Ten si sice našel cestu jen pod prodlouženou karoserii, ale tam také dává největší smysl a opět zvyšuje sex appeal kombíku. Smůla je, že jej nelze zkombinovat s manuální převodovkou, nutností je DSG. Ale tak to mu je i u dárce orgánů, Golfu R Variant. Je na místě se ptát, jestli těžší boty Cupře sebraly její lehkonohost a agilitu.

Z davu vyčnívá ještě méně než dosud

Jedna z věcí, která se mi na Cupře od počátku líbila, byl její vzhled. Nebyl přímočaře agresivní, přesto mu nechyběla jistá dávka dravosti. Na první pohled nic extra, na druhý jí hlavně přední nárazník svou jednoduchostí a velkými černými plochami přece jen dával vzhled nutící k zamyšlení, co se za ním asi skrývá. Facelifty obvykle na agresi a sportovnosti přidávají, zvláště u podobných modelů. Seat se ale u Leonu rozhodl vydat se zcela opačným směrem. V rámci sjednocování vzhledu všech modelů mu nadělil tvář Atecy. Do nárazníku přidal mlhovky, černý podklad pro značku nalakoval a výsledkem je zcela civilní vzezření. Také se ptáte, jestli je to vůbec Cupra?

Je, bohužel. Při pohledu ze předu či z boku už se od standardních modelů neliší téměř ničím, jen pozorné oko si všimne velkých brzd. Zbývá jen záď, ta naštěstí zůstala téměř nedotčena a je tak jedinou částí, podle které Cupru bezpečně poznáte. Je otázkou, proč byla zvolena právě tato strategie, výsledkem každopádně je, že neutrální barva Cupru dělá v podstatě neviditelnou. Další novinkou, která podle mého názoru Cupře úplně neprospěla, je jiné vnitřní uspořádání světlometů. Přestože i dříve byla složitě tvarována, oko je zásluhou vnitřního lesklého rámečku vnímalo jako trojúhelníky. Byť je vnější tvar stejný, dnes světla působí daleko chaotičtějším dojmem. Doufejme, že alespoň budou lépe svítit.

Jak vidno, velmi málo reálných změn stačí na to, aby bylo auto vnímáno úplně jinak. To se bohužel nedá říct o interiéru. Jeho vzhled je od začátku jednou z největších slabin Leonu a u Cupry tomu nebylo jinak. Facelift na tom bohužel nic nezměnil, přitom z příkladu Ibizy vidíme, že i ve Španělsku umí udělat pěknou palubní desku. Novinkou tak je nahrazení klasické ruční brzdy tlačítkem, což také přineslo lehkou reorganizaci středového tunelu. Osobně mi to nevadí, ale znám řadu puristů, které právě tato změna popudila. Z mého pohledu je daleko větší problém nepřítomnost tlačítek okolo centrálního displeje. Ten díky tomu sice mohl narůst, ergonomii to ale neprospělo. Chcete-li zvolit jinou funkci, musíte to udělat ve dvou krocích. Nejdříve zmáčknout tlačítko a pak na obrazovce vybrat co hledáte.

Jedinou věcí, nad kterou snad nikdo nebude zoufat, je odchod pruhů bílé tkaniny, které byly součástí standardního čalounění sedadel a dveřních výplní. Sice představovaly jisté oživení v záplavě černé barvy, ovšem asi netřeba zdůrazňovat, jak nepraktické byly. Přál bych si ale, aby jejich náhrada byla méně kýčovitá. Má vzor uhlíkových vláken, což sice je exkluzivní materiál, ale obvykle ho nejdeme na jiných místech než na čalounění sedadel. Mimochodem, ta stále jsou elektrická, ale stále jim chybí paměť. A právě tu by majitelé ocenili o dost více než startování tlačítkem.