Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+video) Některé facelifty mění auta od základu, jiných si sotva všimnete. Škoda šla u Superbu střední cestou a chybu po mém soudu neudělala.

Příchod každé nové nebo inovované škodovky se v České republice pojí s velkými očekáváními. Možná, že ne právě vašimi, z reakcí publika na představení libovolné novinky s okřídleným šípem ve znaku je ale zřejmé, že nemalá část klientely očekává nějaký oslnivý nový model či šokující inovaci, aniž... aniž by k tomu měla jakýkoli racionální důvod. Škoda je součástí velkého koncernu, který nemá ve zvyku své technické inovace prezentovat skrze satelitní značky. Sama automobilka se pak sice snaží být nějakým způsobem „in”, její vcelku konzervativní zákazníci by ale těžko snesli některý výstřelků, o které se tu a tam pokouší francouzské nebo japonské firmy. Navíc je tu „politika jedné masky”, která limituje kreativitu už tak svázaných designérů.

To jsou mantinely natolik omezující, že prostě není možné očekávat nic přelomového a překvapeni bychom měli být, když se automobilka čas od času trochu odváže (třeba nějakým konceptem), nikoli když se vše odehrává přesně podle nastíněného scénáře.

Ptám se tedy, co jste čekali od faceliftu Superbu? Úplně jiný vzhled? To při pouhé mezigenerační aktualizaci není reálné a design se za daných okolností změnil poměrně výrazně. Novou techniku? Superb už do této chvíle nabízel skoro všechny relevantní koncernové motory od 1,4 TSI přes 1,6 TDI a 2,0 TDI až po 3,6 FSI, pohon předních i všech kol, automaty i manuály, jejichž nabídku facelift lehce rozšířil. Ano, 1,8 TSI a 2,0 TSI mohl být nové, TDI mohly být nové, ale dá se celkem pochopit, že na dva nebo tři roky prodeje nechce nikdo sahat do elementární konstrukce vozu. Navíc nové motory Volkswagenu nepřinášejí tak dramatická vylepšení, aby starší generace posílaly do důchodu a ještě je tu jedna věc - v době, kdy VW sází na downsizing i u 1,8 TSI bych se snad za zachování statu quo ani nezlobil. Co dál, rozšíření interiéru? Nemožné. Doplnění výbavy nebo aktualizace palubní elektroniky? Tady se něco stalo a něco ne, patrně znovu v mezích racionálně možného.

Tím vším zvolené řešení škodovky neobhajuji, ani mu předem nenasazuji masku roztomilého poníka s vlající hřívou (berte to jako opak psí hlavy), jen konstatuji: Škoda to se Superbem udělala takto, mně to nepřekvapuje, ani mi to nevadí. Navíc jednou věcí je, jak se dané auto jeví na papíře z hlediska velkých, snadno identifikovatelných změn a jak se jeví ve skutečnosti, třeba i s řadou neprezentovaných drobných modifikací po pěti letech na trhu vedle podstatně novější konkurence. Dnes se podíváme hlavně na to.

„Veselejší”, ale ne o dost

Nemohu říci, že by mě druhá generace Superbu někdy zaujala svým vzhledem. Na předek se dívat šlo, poněkud barokní kudrlinky zejména předních světel ale působily všelijak (zvláště pak s postupem času) a „vadnoucí” horní linie předních mlhovek dodávala vozu smutnější výraz. Jestliže to u předku byl jen náznak, záď s obdobně tvarovanými hlavními koncovými světly tak působila naplno - byl to prostě smutný vůz a imponoval by mi snad jen jako majiteli pohřební služby pro svou neobyčejnou schopnost empatie s truchlícím davem. Jinak se Superb svým vzhledem pod kůži zákazníkům mohl vrývat jen stěží, alespoň ne jako pseudosedan. Combi se tohoto prokletí zbavilo úplně jinak střiženou zádí a možná i proto slavilo a slaví nadstandardní úspěchy - vedle už tak neobyčejně praktického liftbacku fakticky mnoho navíc nenabízí, atraktivněji ale vyhlíží.

Faceliftovat každopádně bylo co, především na liftbacku. I proto jsem chtěl otestovat hlavně ten a pořádě prozkoumat, jak jeho aktualizovaný vzhled působí naživo. Výsledek lze hodnotit z různých pohledů, pominu-li ale fakt, že také Superb nahodil tvář nikoli nepodobnou dalším nedávným novinkám značky, pak mu větší plastika obličeje jednoznačně prospěla. Pryč je baroko, pryč jsou složitosti a pryč je smutek. Auto nyní vyhlíží jako jednoduše střižený, soudobý vůz.

To ale platí jen o přídi, na zádi se podobná proměna podařila jen zčásti. Na jednu stranu je z ní zjevně patrná řada osvěžujících změn počínaje kontrastnějším pojetím koncových světel (červený plast je červenější a průhledný průhlednější, na tohle si můžete vsadit u většiny faceliftů), také vizuální odlehčení zadního nárazníku a přesun značky na víko kufru byl dobrý nápad. U koncových světel ale automobilka zůstala na půli cesty - změnila tvar jejich vnitřní části, což smutný výraz spolu s přemístěním značky částečně potlačilo, ponechání původního tvaru vnější části světel ale zanechalo poněkud rozporuplný dojem.

Já tomu rozumím, sahat do konstrukce zadních blatníků je složité a drahé, ale podle mě to měli u škodovky udělat, ať už by to stálo cokoli. Superb nyní působí o dost svěžeji zepředu, pojetí zádě jej ale bude v prodejích nadále poškozovat v očích těch, kteří nechtějí kombi. Facelift Superbu vizuálně pomohl, o tom nepochybuji, příď je sympatická a záď sympatičtější, ale právě u ní se mohlo a podle mě i mělo stát více. Světla by se změnou tvarování zadních blatníků dala udělat i celkově decentnější, takhle jsou, hmm, i trochu moc velká.

Co interiér? Tady se toho mnoho nezměnilo, nejviditelnější novinkou byl alespoň u námi zkoušené verze tříramenný volant kráčející ve stopách nové Octavie. Volant dobrý, co dál? Nic moc, přitom prim bude hrát „nic” a ne „moc”. Vezmu-li to povšechně, najdou se spíše drobnosti ve výbavě, k tomu pár tlačítek navíc jako vypínání start/stopu u některých verzí nebo pozměněné ovládání dvojité zádi liftbacku pomocí dvou separátních tlačítek. Ohromující prostor zejména v podélném směru zůstal zachován, tohle je asi jediný lepší konkurent Octavie III za podobné peníze, v příčném byste nadále přivítali i více místa (tady snad bude mít i nová Octavie navrch). Problém to ale není, stejně jako objem a řešení zavazadelníku.

Působí de facto zachování dosavadního stavu špatně? Z absolutního hlediska nikoli, interiér je prostorný, kvalitní i funkční. Zejména projev fungování palubní elektroniky ale dává znát dřívější datum vzniku samotného auta. V testu Octavie III Combi jsem zmínil, že nejsem zrovna přítelem těch zženštělých barevných displejíčků, které vám vteřinu něco vykreslují v barvách než aby vám to prostě hned řekly, a tak u Superbu nebudu tvrdit, že mi to chybělo. Nechybělo, dojem staršího auta to ale dělá a pokud škodovka zrovna ten chtěla s faceliftem odstranit, mohla tady udělat více. A pak jsou tu i záležitosti praktičtější - třeba starší palubní systém Columbus s menším displejem funguje vedle těch s citelně většími obrazovkami u nových modelů z koncernových i nekoncernových stájích jednoduše o něco hůře po všech stránkách, včetně třeba hlasového výstupu. Ta virtuální dáma radící cestu tak trochu žvatlala, to už dneska nedělá...